Článek
Zpráva, kterou zveřejnil Úřad vlády SR, ukazuje, že Slovensko se v rámci Evropské unie propadlo na 23. místo z 27 zemí v žebříčku konkurenceschopnosti. Největší slabiny identifikují analytici v oblasti trhu práce, lidského kapitálu a inovací. Jde o klíčové oblasti pro budoucí rozvoj ekonomiky.
Zpráva upozorňuje také na vysoké daňové a odvodové zatížení práce. U bezdětného zaměstnance s průměrnou mzdou dosahuje téměř 43 procent, což je nejvíce mezi zeměmi Visegrádské čtyřky. Důsledkem je nižší čistý příjem zaměstnanců ve srovnání s okolními státy. Analytici kritizují i tzv. tiché zdanění, které podle nich snižuje motivaci k legální práci, zejména u nízkopříjmových skupin.
Dalším problémem je odliv mladých lidí do zahraničí. Podle zprávy studuje mimo Slovensko až 22 procent vysokoškoláků, zatímco evropský průměr činí čtyři procenta. Většina z nich odchází do České republiky a část se již nevrací. Slovensko zároveň zaostává v kvalitě vysokého školství i ve financování výzkumu a inovací, které dosahuje pouze 1,03 procenta HDP.
Negativní vývoj se podle dokumentu týká i veřejných financí. Hrubý státní dluh dosáhl v roce 2024 úrovně 59,3 procenta HDP a deficit činil 5,3 procenta, tedy zhruba 6,9 miliardy eur. To zvyšuje riziko překročení limitů dluhové brzdy a vedlo již ke zhoršení ratingového výhledu ze strany mezinárodních agentur.
Analýza dále poukazuje na vysokou zranitelnost slovenské ekonomiky. Ta je silně závislá na automobilovém průmyslu a dovozu komponentů. Exportní struktura je ve srovnání s Českem a Maďarskem méně diverzifikovaná. Konkurenční schopnost firem navíc oslabují nadprůměrné ceny energií.
Závěrem dokument varuje před rizikem uvíznutí v takzvané pasti středního příjmu. Bez zásadních reforem, posílení vzdělávání a podpory inovací může Slovensko podle analytiků ztratit schopnost dohánět vyspělejší ekonomiky. Vládní materiál tak potvrzuje dlouhodobá varování ekonomů o nutnosti přechodu na znalostní ekonomiku.
