Hlavní obsah

Sklárna v Květné po 230 letech končí s výrobou ručního skla. Výpověď dostala většina zaměstnanců

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Sklárna v Květné na Uherskohradišťsku ukončí příští rok v lednu téměř po 230 letech výrobu ručního skla. Propustí 81 z 87 současných zaměstnanců. Důvodem je nárůst cen energií v minulých letech. Zpráva přichází jen pár dnů poté, co se ruční výroba skla, kterou je Česko vyhlášené, dostala na seznam materiálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.

Foto: Aleš Fuksa, Právo

Ruční výroba skla funguje ve sklárnách v Květné od roku 1794.

Článek

„V poslední lednový den dojde v naší sklárně k poslednímu vynesení pánví a zároveň k odtemperování čili výhasu pece. Rušíme ruční výrobu skla. Ze sedmaosmdesáti zaměstnanců dostalo k 31. lednu dvaaosmdesát výpověď. Snažíme se ještě zachránit výrobu tím, že žádáme banku o profinancování nové linky na automatickou výrobu. Pokud by se zadařilo, znamená to práci minimálně pro polovinu sklářů,“ řekl Právu ředitel skláren Květná 1794 Marek Mikláš. Vyjádření banky bude znát vedení firmy v polovině ledna.

Jak Právu potvrdil majitel Květné 1794 Lubor Cerva, práce by v případě najetí na automatickou linku s třísměnným provozem byla pro více než devadesát lidí.

Někdo tuto sklárnu v roce 1794 založil a já to budu zavírat? To je hrozný pocit
Lubor Cerva, majitel sklárny

„Jen místo pece budeme mít průtočnou vanu, kde budeme tavit sklovinu. Jde o investici ve stovkách milionů korun. Už nyní stavíme skladovou halu o šestnácti stech metrech. Ale narazili jsme na problém, nechce nám to nikdo profinancovat. Potřebujeme čtyři sta milionů korun,“ přiznal Cerva.

Z plynu ze skládky vyrábějí v pražských Letňanech teplo a elektřinu

Ekonomika

„Ještě stále bojujeme. Někdo tuto sklárnu v roce 1794 založil a já to budu zavírat? To je hrozný pocit. Proto bojuji o její zachování,“ dodal majitel.

Důvodem k ukončení ruční výroby skla jsou závratné ceny energií, se kterými se sklárna nedokázala vyrovnat. „Při meziročním porovnání cen energií za roky 2021 a 2022 došlo v naší sklárně k navýšení cen energií o čtrnáct milionů korun, z původních asi pěti na devatenáct milionů. Už to bylo smrtící, ale vydrželi jsme. Už dva roky s tím bojujeme. A od ledna to bude dělat další čtyři miliony navíc. Tedy 23 milionů za energie, což je oproti roku 2021 téměř pětinásobný nárůst,“ vysvětlil Právu Mikláš.

Na zvyšování cen energií se snažila sklárna zareagovat vybudováním fotovoltaických panelů. „Vybudovali jsme kvůli úspoře energie na střeše továrny novou fotovoltaiku, máme novou pec, ale přesto se nám nedaří pokrýt náklady. Je zde i znatelný výpadek a pokles zakázek v souvislosti s inflací, a to po celé západní Evropě,“ podotkl Mikláš.

Podnik Lichtenštejnů

Sklárna v Květné je jednou z nejdéle fungujících skláren na našem území. Postavena byla v roce 1794, založil ji kníže Alois I. z Lichtenštejna. Sklárna zachovala výrobu i v období první poloviny 20. století. Po zestátnění fungovala nadále, mezi lety 1961 až 1990 byla jedním ze závodů národního podniku Moravské sklárny v Květné.

Po roce 1989 došlo k několika majetkovým a vlastnickým změnám, mezi lety 2011–2018 patřila sklárna do společnosti Crystalite Bohemia, kterou v roce 2009 založil podnikatel Lubor Cerva, aby koupil a znovu uvedl do provozu sklárnu s automatickou výrobou skla ve Světlé nad Sázavou. V roce 2011 koupil i sklárnu v Květné. Květná se tak vedle vlastní ruční výroby věnovala také dekoracím produktů z automatických linek světelské sklárny.

Po prodeji skláren ve Světlé nad Sázavou se Lubor Cerva rozhodl věnovat plně ruční výrobě českého křišťálu v nejvyšší možné kvalitě. V roce 2020 tak vznikla nová společnost, Cerva Bohemia a následně Květná 1794.

Um sklářů vzdával hold českému kumštu

Vánoce

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám