Síkela chystá zákon zajišťující odchod od uhlí do 2033

Ministr o řízeném odchodu mluvil v souvislosti s výrokem majitele skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače, že zvažuje uzavření elektráren Počerady a Chvaletice a svých dvou uhelných lomů na jaře 2025. Síkela míní, že Česko jejich odstavení zvládne.

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) dlouhodobě počítá s ukončením využívání uhlí pro výrobu elektřiny do roku 2033. Podle Síkely je nyní potřeba připravit legislativní návrh konce uhlí a nástroje veřejné podpory, které je nutné notifikovat na evropské úrovni.

„To, čeho chci dosáhnout, je řízený odchod od uhlí na základě uzákonění konečného termínu tohoto odchodu,“ uvedl Síkela.

Miliardář Tykač zdůvodnil možné uzavření elektráren a lomů nekonkurenceschopností uhelných zdrojů. Síkela řekl, že i nejčernější scénář, kdy by se elektrárny Sev.en zastavily, Česká republika zvládne.

„My jsme schopni to zvládnout, ale co chybí, je výkonová rezerva,“ uvedl ministr.

Pokud by se například kvůli údržbě musel odstavit blok v jaderné elektrárně, muselo by se podle Síkely velké množství elektřiny dovážet. K oznámení Tykače poznamenal, že se dalo očekávat.

Síkela i Havlíček uvedli, že je nutné také posoudit, co by vypnutí elektráren udělalo se stabilitou přenosové soustavy a jaké by mělo uzavření lomů dopady na teplárenství.

Tykač zaměstnává v hnědouhelných lomech Vršany a ČSA a v elektrárnách Počerady a Chvaletice 3000 lidí a pokrývá skoro 15 procent domácí spotřeby proudu.

Síkela bude také v pondělí jednat v Bruselu o zrušení poplatku, který Německo vybírá za tranzit zemního plynu přes své území. Iniciativu podle něj podporují také Polsko, Rakousko, Maďarsko a Slovensko.

Ministr rovněž podotkl, že zvažuje nějakou formu opatření, které by přimělo dodavatele plynu zveřejňovat jeho původ, aby se mohl koncový zákazník podle toho rozhodnout.

Německý poplatek, jehož cílem má být pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících, je podle dřívějších informací ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) 1,86 eura (přes 47,15 Kč) za megawatthodinu pro veškerý plyn exportovaný z Německa. Podobný poplatek podle resortu zvažuje zavést i Itálie a další země.

Podle Síkely to může mít vliv na to, že do ČR stále proudí kolem 60 procent ruského plynu. Takový poplatek už je prý s ohledem na spotovou cenu kolem 25 eur za megawatthodinu znatelný a má vliv na skladbu dovozu.

Právě proto bude chtít na pondělním setkání ministrů pro energetiku v Bruselu prosadit, aby Německo poplatek přestalo vybírat. „To vlastně zrovnoprávní cenu mezi plynem ze západu a plynem z východu,“ řekl.

Další možností by podle něj bylo zavést sankce na ruský plyn, což by ale vyvolalo odpor zemí, které jsou na něm stále závislé. „Ale my dnes umíme bez ruského plynu fungovat,“ poznamenal.

Doplnil, že pracuje na možnosti, aby dodavatelé museli zveřejňovat původ plynu, aby se koncový zákazník mohl podle toho rozhodnout. „Je to myšlenka a já na té myšlence pracuji,“ uvedl bez dalších detailů.

„Ty firmy to ale nevědí a nebudou vědět,“ reagoval na to v debatě místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček.

Podíl ruského plynu na importu do České republiky v poslední době prudce vzrostl. Letos v lednu činil asi 62 procent, po většinu loňského roku byl téměř na nule. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), uvedl na začátku února ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.

Podle něj ČR za ruský plyn v lednu zaplatila přes tři miliardy korun. Podíl plynu z Ruska začal stoupat loni na podzim. MPO na začátku února uvedlo, že nárůst ruského dovozu je důsledkem aktuálního vývoje na trzích, stále však platí, že ČR je na plynu z Ruska nezávislá.