Hlavní obsah

Senát zpřísnil rozvolnění rozpočtových pravidel

Za snahu kabinetu ANO, Motoristů a SPD uvolnit si ruce pro nekontrolovatelné utrácení a zadlužování označili ve středu senátoři novelu o veřejných rozpočtech. Normu, která vládě umožňuje navyšovat výdaje nad schválené rámce rozpočtu, proto upravili a bude o ní znovu rozhodovat Sněmovna.

Foto: Novinky

Předseda ústavně-právního výboru Senátu Tomáš Goláň.

Článek

Po více než tříhodinové debatě senátoři odmítli návrh schválit beze změn nebo ho pouze zamítnout. Senátoři proto schválily úpravy, které zpřísní podmínky pro vládní zvyšování výdajů.

V novele chtějí mimo jiné posílit parlamentní dohled nad vládními výdaji a omezit snahu vlády nezapočítávat část výdajů například na dopravní stavby do sledovaného rozpočtového schodku.

Senát rovněž doporučil omezit pravomoc ministerstva financí upravovat rozpočty parlamentních komor, prezidentské kanceláře, Ústavního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, ombudsmana a Národní rozpočtové rady. Podle Senátu by úpravy mohlo provádět výhradně na základě písemné žádosti příslušné z těchto institucí.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s úpravami nesouhlasí, upravená novela bude muset znovu projít jednáním ve Sněmovně.

Podle původního návrhu Schillerové (ANO) by se neměly do výdajových rámců státního rozpočtu započítávat obranné a klíčové infrastrukturní výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu. A to až do roku 2036.

Podle předsedy ústavně-právního výboru Senátu Tomáše Goláně (ODS) to vládě umožní utrácet na údržbu i provoz až 240 miliard korun ročně navíc. „Peníze budou utraceny na předvolební sliby, budou vytvářet tlak na inflaci a zvyšovat náklady na obsluhu státního dluhu, které už nyní činí 110 miliard,“ upozornil.

Schillerová přitom dříve připustila, že schodek rozpočtu bude příští rok vyšší. Pro letošek se počítá s deficitem 310 miliard korun.

Hospodářský výbor Senátu naopak doporučil u výdajů na strategické infrastrukturní stavby limit ve výši jednoho procenta hrubého domácího produktu. Týkalo by se to železnic, dálnic či elektrického vedení.

Opozici vadí i to, že by vláda v některých případech mohla upravovat rozpočet bez souhlasu Sněmovny.

„Neumím si představit autoritářštější návrh,“ komentoval změny Stanislav Balík ze senátního klubu ODS a TOP 09. Podle něj vládní koalice ve Sněmovně „vykostila“ ústavní pasáže o dělbě moci mezi vládou a parlamentem.

Návrh se nyní vrací poslancům, kteří pravděpodobně Senát přehlasují. Sněmovní opozice už ohlásila, že v takovém případě nechá novelu posoudit Ústavním soudem.

Výběr článků

Načítám