Hlavní obsah

Šéfka MMF varuje: Schody z půjček nevedou do nebe. Vyspělé země musejí snížit zadlužení

Vyspělé země včetně USA a Velké Británie musejí omezit půjčování si a snížit své zadlužení, řekla v rozhovoru pro stanici BBC šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Řekla to poté, co v posledních týdnech stouplo zadlužení a rychle rostou náklady na obsluhu státních dluhopisů.

Foto: Profimedia.cz

Výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová

Článek

Georgievová v rozhovoru s BBC popsala, co mají vlády dělat: „Snížit úroveň zadlužení, stanovit si jako prioritu fiskální konsolidaci a zajistit, aby centrální banky plnily svou úlohu v oblasti stability cen.“

Uvedla, že globální ekonomické otřesy „tlačily úroveň zadlužení jako po schodech, které však nevedou do nebe“. Ta stoupla v reakci na války, které narušily dodávky ropy, což vedlo k růstu inflace.

Zkritizovala vlády, že nepodnikly „žádné kroky k omezení nákladů na obsluhu dluhu“ a nekrotily výdaje.

Nůžky se rozevírají

Jen v Británii byl v srpnu rozdíl mezi příjmy a výdaji státu 18,3 miliardy liber (cca 520 miliard korun), což je o pětinu více než v předchozím roce. Schodek rozpočtu v České republice činil na konci srpna 189,1 miliardy korun, což je o dvacet miliard více než loni. Vyšší náklady spojené s dluhopisy zasáhly USA, kde výše zadlužení překročila 40 bilionů dolarů (cca 850 bilionů korun).

I když mnohé dění ve světě nemohly národní vlády ovlivnit, stále mají kontrolu nad svou domácí politikou a sestavují své rozpočty, řekla ředitelka MMF. „Je klíčové je najít odvahu k nezbytným krokům,“ zdůraznila.

„Jsou to politicky obtížné kroky, ale je nutné je podniknout,“ uvedla. Dodala, že vyspělé ekonomiky „nemají finanční prostředky“ na přímou podporu růstu, a proto se musejí spoléhat na reformy, které motivují soukromý sektor k investicím.

Peníze závratně rychle zdražují

Vlády aktuálně řeší nedostatek prostředků vydáváním dalších dluhopisů. Aby se udaly na trhu, musejí v době nejistoty nabízet vyšší úrokové sazby, což takto získané prostředky prodražuje. V ČR obsluha dluhu letos činí 110 miliard korun, v příštím roce by to mělo být už 130 miliard, přitom ještě v roce 2022 to bylo jen padesát miliard.

Situaci vlád komplikuje i hlad technologických společností po penězích. Tyto firmy shánějí prostředky na další investice do umělé inteligence.

Za důležitý krok k normalizaci situace Georgievová považuje obnovu toků ropy a plynu z oblasti Blízkého východu, aby skončily dopady šoků z jejich výpadků. Podle ní by to byl „významný krok k normalizaci“, který však dosud nenastal.

Výběr článků

Načítám