Šéf svazu lázní Bláha: Chybí Němci, v létě čekáme Čechy

Když opadl strach z covidu, lidé začali přijíždět. Hlavně Češi na pobyty hrazené z vlastních prostředků a také ti, kteří potřebují lázně ze zdravotních důvodů. Je to výrazně lepší než během covidu, ale na cizince budeme dlouho čekat. Jenže dopady války, ale hlavně inflace se projevují tím, že z finan­čních důvodů pobyty mnozí Češi odkládají nebo volí kratší pobyty. Chuť veřejnosti strávit dovolenou v lázních ochladla začátkem ukrajinské krize, ale hoteliéři na tom byli podobně.

Zároveň velká část klientů, kteří měli lázně hrazené pojišťovnou, přijížděla po hospitalizaci nebo plánovaných zákrocích. Ty se ale odkládaly a teď čekáme oživení, až se začnou zákroky znovu dělat. Zatím se to děje velmi postupně. Čekáme, že to přijde až v létě.

Nikdy. Původně jsme odhadovali dva tři roky, kdy bychom se mohli vrátit na objemy pobytů. To jsme ale mluvili o následcích pandemie. Teď to neumí říct nikdo a máme pocit, že se rozpoutává velká světová ekonomická krize.

Vouchery určitě pomohly hlavně lázním, které ztratily cizince. Zpočátku tam ale byla obrovská byrokracie a překážky, které se musely vyřešit. Jako svaz jsme také bez dotační podpory vydávali vlastní voucher nebo poskytovali slevu na vybrané produkty či pobyty pro každého. Doufali jsme, že to vyvolá zájem i o jiné typy pobytů – a to zafungovalo.

Program pro zdravotníky se bohužel představil v době, kdy přicházela další vlna a zdravotníci se nemohli z práce úplně uvolnit. Program se pro další období už neobnovil, ale myslím, že zafungoval. Zdravotníky odměnil a zároveň lázním opravdu pomáhal v tom těžkém covidovém konci loňského roku.

Takhle to zní, jako by byla jedna skupina diskriminovaná, ale tak to nebylo. Stát poskytl přímo řízeným organizacím peníze do rozpočtu, se kterým pracují. Ostatní, řekněme privátní, musely žádat o příspěvek podle pravidel do konce roku. Program se neobnovil a nevyčerpané prostředky musely do konce roku vrátit. Ze strany minulého vedení ministerstva to bylo přislíbeno, čekalo se, že program vyběhne někdy v únoru nebo březnu, ale po zahájení války program už obnoven nebyl. Fakultní nemocnice a zařízení zřizovaná státem teď dočerpávají peníze, které jim byly v rámci rozpočtu schváleny loni.

Obecně si myslíme, že letní sezona může být v lázních dobrá. Ochota tuzemců cestovat do zahraničí nebude tak velká jako v minulosti a budou víc trávit dovolenou v Česku. Sporné jsou spíše mezisezony, jako je teď duben nebo přechod z podzimu do zimy. To čekáme obtíže s obsazováním, hlavně tam, kde chybějí cizinci, což je Karlovarsko. Celý region.

Ona ale už zdaleka tak početná nebyla. Napětí s Ruskem je tu déle, de facto už od zabrání Krymu v roce 2014, pak přišla velká devalvace, takže Rusové začali regionu chybět už před delší dobou.

Provozovatelé lázní a lázeňských hotelů se začínali pře­orientovávat, protože zastoupení zahraniční klientely bývalo obrovské, a to nejen té ruské. To, co teď zmizelo a co bolí nejvíc, jsou Němci. Tam jsme na hodnotách 30, možná 40 procent toho, co bylo v roce 2019. Chyběla také arabská klientela, která byla významná v Karlových Varech.

Řada lázeňských zdravotnických zařízení úplně zrušila zdravotnické provozy a začala nabízet hotelové nebo wellness pobyty zaměřené na víkendy. Tuzemci jsou schopni přijet, ale zdaleka ne na dlouhý léčebný pobyt. Proměna byla v tom, že bylo absolutně méně hostů, výrazně víc lidí z tuzemska, a to těch mladších aktivních. Zároveň se vracíme k péči o zdraví a klientelu, která to potřebuje.

To už se všechno stalo. Kritické byly první měsíce pandemie. Někde se musely provozy úplně uzavřít. Celkově podle našich čísel opustilo obor, ať už rozhodnutím zaměstnavatele, nebo z obavy zaměstnance o své zdraví, asi 15 procent pracovníků. Významnou část tvořili ti starší, kteří se báli, že by se mohli v práci nakazit. Hodně odcházeli také lidé ve službách kvůli nejistotě v oboru.

Pevně na nohou teď stojí, řekl bych, jen velké tradiční lázně, které měly rozložené zastoupení mezi všechny segmenty klientů.

Krátkodobě jsme všichni věřili, že by mohla migrační krize přinést zaměstnance, kteří tady pracovali a dělali různé pomocné práce, někdy to byli i zdravotníci. To se ale ukazuje jako liché. Přicházejí sem jiní lidé, kteří nepřicházejí kvůli tomu, aby si vydělali a vrátili se s penězi domů. Jsou to lidé, kteří prchají, a maminky, které se musí primárně postarat o děti, a když nějakou práci vezmou, tak to nemůže být večer nebo na více hodin.