Hlavní obsah

Šéf Českých Radiokomunikací: Zájem o AI datacentra je obří, otevřeme největší v Česku

Obrovský zájem firem o využití umělé inteligence otevírá příležitosti pro datová centra poskytující výpočetní výkon pro její využití a vylepšování. Šance je to i pro stát, ať už jde o rozvoj vědy či obrany. Novinkám to řekl generální ředitel Českých Radiokomunikací Miloš Mastník. Česko by se podle něj mělo zapojit do sítě velkých center napříč Evropskou unií.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Ředitel Českých radiokomunikací Miloš Mastník.

Článek

Loni jste na okraji Prahy začali stavět velké datové centrum Prague Gateway DC. Uvádíte, že má být jedno z největších ve střední Evropě. Můžete přiblížit, co to znamená?

Centrum můžeme nabídnout standardním klientům, kteří datová centra používají na ukládání dat a pro výpočetní výkon. Ale také jsme připraveni na chlazení vodou, a to je dnes nejdůležitější pro umisťování výkonných grafických karet.

Tyto karty se používají pro účely umělé inteligence a mají velkou spotřebu a zahřívají se. Plánujeme, že podstatná část datového centra bude sloužit právě pro tyto karty.

Co se týče velikosti, jde aktuálně o plochu pět a půl hektaru. Když přepočteme kapacitu na standardní stojany, do kterých se umisťuje technologie, těch může být přes dva tisíce. Z pohledu výkonu je tam dvakrát 22 megawattů a další čtyři megawatty elektřiny nezávisle z jiného zdroje.

Když to porovnáme s naším datovým centrem pod pražskou Žižkovskou věží, to má kapacitu zhruba 450 až 650 stojanových pozic a výkon kolem 3,5 megawattu. Největší centrum v pražské Hostivaři pak má kapacitu přes tisíc stojanů a výkon kolem pěti megawatt. Takže to, které stavíme, bude pětkrát větší.

Jak práce na centru probíhají a kdy ho otevřete?

Do konce tohoto měsíce by měly být dokončeny veškeré zemní práce, opěrná zeď, kanalizace a tak dále. Do začátku května jsme připraveni staveniště předat vítěznému konsorciu, které bude stavět celé datové centrum na klíč. Počítáme s tím, že ho chceme otevřít na přelomu let 2027 a 2028.

Evropská unie chystá síť pěti velkých center, takzvaných gigafactories na umělou inteligenci. Česko usiluje o to, být součástí, což by znamenalo rozšíření vašeho centra. Stačil by pak zmíněný výkon?

Pro případ, že bychom byli součástí gigafactory, jsme už požádali o navýšení kapacity na sto megawattů a snažíme se to ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu urychlit. Pro splnění podmínek gigafactory potřebujeme minimálně padesát a ke konci už i sto megawattů.

V jaké fázi je nyní jednání o této AI gigafactory?

Čeká se na to, až Evropská komise vypíše finální znění podmínek. Původní představa byla, že dokumentace bude venku před koncem loňského roku. To se nestalo a poslední deklarované datum je konec března. Podle mých informací to může být zase o něco posunuto.

Diskutuje se o finálních podmínkách, jakým způsobem se do toho zapojí Evropská unie a jednotlivé státy. Dnes se počítá s tím, že 35 procent výkonu datového centra by mělo být pro účely EU a vlády příslušného státu. To znamená, že Evropa si předplatí a využije pro sebe 17,5 procenta kapacity a to samé platí pro daný stát.

Pokud se země rozhodne podpořit výstavbu gigafactory na svém území, musí poslat do Bruselu závazek, že bude po dobu pěti let těch 17,5 procenta výkonu využívat. Investice státu a Unie je vlastně formou předplatného.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nejprve prohlašoval, že zapojení státu do projektu se musí zvážit, protože by šlo o velké peníze z rozpočtu. V poslední době ale dává najevo optimismus. Čím jste ho přesvědčili, jestliže jste s ním jednali?

S panem ministrem jsme se potkali a projednávali jsme naše pozice a záměr. Vzájemně jsme se ujistili o tom, že projekt je na základě studie, na které se podílelo množství lidí a institucí, pro český stát dlouhodobě výhodný.

Může přitáhnout řadu zahraničních investic a podpořit místní průmysl, vědu, výzkum a vysoké školy.

Ministr Havlíček zpočátku hovořil o tom, že by chtěl znát návratnost projektu. Jak to s ní vypadá?

Studie poukazuje jednak na to, kolik se státu vrátí přes zaplacené daně, a zároveň i na efekty, které je složitější vyčíslit. Třeba na skutečnost, že pokud gigafactory nebude v Česku, budou mít talenty a mozky jednoznačně tendenci odcházet jinam. Jestliže v tuzemsku bude, tak ti lidé zůstanou a ještě to přitáhne další talenty.

Kolik takových expertů by mohlo přijít?

Přímo v datovém centru by šlo o desítky lidí. Důležitější jsou ale stovky a tisíce lidí, kteří se podílejí na vytváření modelů umělé inteligence. Bavíme se i o možnosti vytvoření národního jazykového modelu, a to by znamenalo zapojení studentů, univerzit a dalších institucí.

Jednáme i s jednotlivými resorty a zkoušíme zjistit, jaká by byla potřeba využití datového centra třeba ve zdravotnictví, armádě a podobně. Myslím si, že každý z resortů, který pracuje s nějakým objemem dat, bude do budoucna potřebovat svoje AI modely.

V případě, že byste osadili grafické karty o spotřebě sto megawattů, vyjde vás investice i po příspěvcích státu a Unie na desítky miliard korun. Jak byste to financovali?

Kdybychom zůstali na zmíněných 22 megawattech výkonu, jde oproti gigafactory o pětinu nákladů. Samozřejmě ale nejsme schopni ani takovou částku investovat z našeho vlastního cash flow a museli bychom mít externí financování. O něm jednáme s některými evropskými finančními institucemi, které mají zájem do projektu vstoupit.

Současně platí, že pokud by Evropská komise třeba nastavila podmínku, že na začátku musí být výkon alespoň padesát megawattů, tak se musíme s někým spojit.

Předběžně diskutujeme s Polskem, protože ze strany Bruselu jsou náznaky, že společné nabídky více zemí budou mít při hodnocení výhodu. V takovém případě bychom se o náklady podělili.

Jak by spolupráce s Polskem vypadala? Zůstala by polovina výkonu v Česku a druhá v Polsku?

Přesně tak, výkon by se dělil.

V Polsku je zájemců o provozování datového centra více. Zatím jsme se začali dohadovat s jedním z nich. Za předpokladu, že by ta dvě datová centra byla propojena kvalitní optikou a schopna si mezi sebou dělit výkon, je možné přihlášku podat v režimu více zemí.

Pociťujete zájem o využití gigafactory ze soukromého sektoru?

Poptávka ze strany komerčních subjektů tady rozhodně je. Vidíme to i na zájmu o službu GPU as a service, tedy o možnost využití výkonu grafické karty formou pronájmu, kterou jsme spustili loni na podzim.

Máme řadu komerčních subjektů, které u nás buď provozují vlastní AI modely, nebo je učí. Dnes činí zhruba osmdesát až devadesát procent využití grafických karet existující AI modely, které už běží. Zbytek se využívá pro školení modelů.

Jsem sám překvapen, jak rychle se to rozvíjí. Takže grafických karet jsme jen za poslední dva měsíce koupili víc, než jsme předpokládali z rozpočtu pro celý letošní rok.

Shodou okolností jsme minulý týden v našem datovém centru u Hodonína v Lužici instalovali první supervýkonnou kartu Nvidia GPX SB200. Je to úplně první taková karta, která je komerčně k dispozici v Česku.

Jak je to s poptávkou po výpočetní kapacitě v jiných zemích Evropské unie?

Před několika týdny jsme na setkání k datovým centrům v Amsterdamu zaregistrovali, že poptávka po takových centrech, jaká dnes stavíme, je velmi vysoká. Když se podíváme na velká centra v Dublinu, Frankfurtu nad Mohanem, Amsterdamu, Londýně a Paříži, jejich výpočetní kapacita je vyprodaná zhruba z devadesáti procent.

Přidat tam další datové centrum s kapacitou sto megawattů je nereálné, protože není k dispozici dost elektřiny. Jen když se bavíme o dvaceti dvou megawattech v Česku, tak to je ekvivalent spotřeby Uherského Hradiště. Potřeba energie je obrovská a v těch klasických centrech už kapacita není. A to teď otvírá příležitosti i jinde, mimo jiné právě v Praze.

Existuje naopak nějaký faktor, který by mohl stavbu gigafactory ohrozit, například ceny elektřiny?

Cena energie je klíčová. U standardního komerčního datového centra dnes platí, že to samé, co zaplatíte za umístění technologií do datového centra, zaplatíte i za energii. Ale v případě grafických karet pro umělou inteligenci je platba za energii ještě násobně větší.

A je pravda, že v současnosti jsou na tom v Evropě lépe státy, jako jsou Španělsko nebo Portugalsko, které mají skoro ze sta procent obnovitelné zdroje energie. Někdy tam kilowatthodina stojí 0,05 eurocentu. My jsme na tom zhruba stejně jako Německo nebo země Beneluxu, takže u nás je cena 12 centů.

Do budoucna bude důležité, jak se k tomu postaví vláda, zda pomůže nějakým způsobem ceny energií dostat ještě níže, protože jinak bude konkurence velmi složitá.

Plánujete také vlastní fotovoltaiku?

Na střeše datového centra bude, ale ta bude jen pro vnitřní osvětlení a možná provoz nějakých malých systémů. Jinak se u datového centra nemůžeme spoléhat na sluneční svit. Spíše je důležité, že nakupujeme energie dopředu a tím se chráníme před kolísáním ceny.

Vyplatilo by se vám navýšit kapacitu centra, i kdyby nakonec evropská gigafactory neprošla, tedy bez státních a evropských peněz?

Vyplatilo. Datové centrum dokončíme určitě, bez ohledu na to, co se stane v souvislosti s gigafactory. Část centra bude sloužit pro umělou inteligenci a jsme přesvědčeni, že jsme schopni prodat výrazně vyšší kapacitu než těch dvacet dva megawattů.

A půjdete do toho? Jak dlouho by trvalo dostat se na vyšší výkon?

Jsme připraveni do toho jít. Jako reálnou vidím možnost, že začneme s 22 megawatty a během dalších dvou let navýšíme výkon na dvojnásobek. Během pěti až sedmi let by to mohlo být i sto megawattů.

Miloš Mastník

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde v současnosti i přednáší. Titul MBA získal na Pittsburské univerzitě v USA.

V Českých Radiokomunikacích působí od roku 2016, generálním ředitelem je od července 2022. Předtím zastával post obchodního ředitele.

V telekomunikacích působí od roku 2000. Začínal v Českém Telecomu, léta zastával vedoucí pozice v GTS Czech a GTS Central Europe.

Poté byl ředitelem pro obchod a marketing v ČD-Telematika a dva roky pracoval jako šéf firemního marketingu v T-Mobile ČR.

Výběr článků

Načítám