Šéf Českých Radiokomunikací: Zájem o AI datacentra je obří, otevřeme největší v Česku

Centrum můžeme nabídnout standardním klientům, kteří datová centra používají na ukládání dat a pro výpočetní výkon. Ale také jsme připraveni na chlazení vodou, a to je dnes nejdůležitější pro umisťování výkonných grafických karet.

Tyto karty se používají pro účely umělé inteligence a mají velkou spotřebu a zahřívají se. Plánujeme, že podstatná část datového centra bude sloužit právě pro tyto karty.

Co se týče velikosti, jde aktuálně o plochu pět a půl hektaru. Když přepočteme kapacitu na standardní stojany, do kterých se umisťuje technologie, těch může být přes dva tisíce. Z pohledu výkonu je tam dvakrát 22 megawattů a další čtyři megawatty elektřiny nezávisle z jiného zdroje.

Když to porovnáme s naším datovým centrem pod pražskou Žižkovskou věží, to má kapacitu zhruba 450 až 650 stojanových pozic a výkon kolem 3,5 megawattu. Největší centrum v pražské Hostivaři pak má kapacitu přes tisíc stojanů a výkon kolem pěti megawatt. Takže to, které stavíme, bude pětkrát větší.

Do konce tohoto měsíce by měly být dokončeny veškeré zemní práce, opěrná zeď, kanalizace a tak dále. Do začátku května jsme připraveni staveniště předat vítěznému konsorciu, které bude stavět celé datové centrum na klíč. Počítáme s tím, že ho chceme otevřít na přelomu let 2027 a 2028.

Pro případ, že bychom byli součástí gigafactory, jsme už požádali o navýšení kapacity na sto megawattů a snažíme se to ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu urychlit. Pro splnění podmínek gigafactory potřebujeme minimálně padesát a ke konci už i sto megawattů.

Čeká se na to, až Evropská komise vypíše finální znění podmínek. Původní představa byla, že dokumentace bude venku před koncem loňského roku. To se nestalo a poslední deklarované datum je konec března. Podle mých informací to může být zase o něco posunuto.

Diskutuje se o finálních podmínkách, jakým způsobem se do toho zapojí Evropská unie a jednotlivé státy. Dnes se počítá s tím, že 35 procent výkonu datového centra by mělo být pro účely EU a vlády příslušného státu. To znamená, že Evropa si předplatí a využije pro sebe 17,5 procenta kapacity a to samé platí pro daný stát.

Pokud se země rozhodne podpořit výstavbu gigafactory na svém území, musí poslat do Bruselu závazek, že bude po dobu pěti let těch 17,5 procenta výkonu využívat. Investice státu a Unie je vlastně formou předplatného.

S panem ministrem jsme se potkali a projednávali jsme naše pozice a záměr. Vzájemně jsme se ujistili o tom, že projekt je na základě studie, na které se podílelo množství lidí a institucí, pro český stát dlouhodobě výhodný.

Může přitáhnout řadu zahraničních investic a podpořit místní průmysl, vědu, výzkum a vysoké školy.

Studie poukazuje jednak na to, kolik se státu vrátí přes zaplacené daně, a zároveň i na efekty, které je složitější vyčíslit. Třeba na skutečnost, že pokud gigafactory nebude v Česku, budou mít talenty a mozky jednoznačně tendenci odcházet jinam. Jestliže v tuzemsku bude, tak ti lidé zůstanou a ještě to přitáhne další talenty.

Přímo v datovém centru by šlo o desítky lidí. Důležitější jsou ale stovky a tisíce lidí, kteří se podílejí na vytváření modelů umělé inteligence. Bavíme se i o možnosti vytvoření národního jazykového modelu, a to by znamenalo zapojení studentů, univerzit a dalších institucí.

Jednáme i s jednotlivými resorty a zkoušíme zjistit, jaká by byla potřeba využití datového centra třeba ve zdravotnictví, armádě a podobně. Myslím si, že každý z resortů, který pracuje s nějakým objemem dat, bude do budoucna potřebovat svoje AI modely.

Kdybychom zůstali na zmíněných 22 megawattech výkonu, jde oproti gigafactory o pětinu nákladů. Samozřejmě ale nejsme schopni ani takovou částku investovat z našeho vlastního cash flow a museli bychom mít externí financování. O něm jednáme s některými evropskými finančními institucemi, které mají zájem do projektu vstoupit.

Současně platí, že pokud by Evropská komise třeba nastavila podmínku, že na začátku musí být výkon alespoň padesát megawattů, tak se musíme s někým spojit.

Předběžně diskutujeme s Polskem, protože ze strany Bruselu jsou náznaky, že společné nabídky více zemí budou mít při hodnocení výhodu. V takovém případě bychom se o náklady podělili.

Přesně tak, výkon by se dělil.

V Polsku je zájemců o provozování datového centra více. Zatím jsme se začali dohadovat s jedním z nich. Za předpokladu, že by ta dvě datová centra byla propojena kvalitní optikou a schopna si mezi sebou dělit výkon, je možné přihlášku podat v režimu více zemí.

Poptávka ze strany komerčních subjektů tady rozhodně je. Vidíme to i na zájmu o službu GPU as a service, tedy o možnost využití výkonu grafické karty formou pronájmu, kterou jsme spustili loni na podzim.

Máme řadu komerčních subjektů, které u nás buď provozují vlastní AI modely, nebo je učí. Dnes činí zhruba osmdesát až devadesát procent využití grafických karet existující AI modely, které už běží. Zbytek se využívá pro školení modelů.

Jsem sám překvapen, jak rychle se to rozvíjí. Takže grafických karet jsme jen za poslední dva měsíce koupili víc, než jsme předpokládali z rozpočtu pro celý letošní rok.

Shodou okolností jsme minulý týden v našem datovém centru u Hodonína v Lužici instalovali první supervýkonnou kartu Nvidia GPX SB200. Je to úplně první taková karta, která je komerčně k dispozici v Česku.

Před několika týdny jsme na setkání k datovým centrům v Amsterdamu zaregistrovali, že poptávka po takových centrech, jaká dnes stavíme, je velmi vysoká. Když se podíváme na velká centra v Dublinu, Frankfurtu nad Mohanem, Amsterdamu, Londýně a Paříži, jejich výpočetní kapacita je vyprodaná zhruba z devadesáti procent.

Přidat tam další datové centrum s kapacitou sto megawattů je nereálné, protože není k dispozici dost elektřiny. Jen když se bavíme o dvaceti dvou megawattech v Česku, tak to je ekvivalent spotřeby Uherského Hradiště. Potřeba energie je obrovská a v těch klasických centrech už kapacita není. A to teď otvírá příležitosti i jinde, mimo jiné právě v Praze.

Cena energie je klíčová. U standardního komerčního datového centra dnes platí, že to samé, co zaplatíte za umístění technologií do datového centra, zaplatíte i za energii. Ale v případě grafických karet pro umělou inteligenci je platba za energii ještě násobně větší.

A je pravda, že v současnosti jsou na tom v Evropě lépe státy, jako jsou Španělsko nebo Portugalsko, které mají skoro ze sta procent obnovitelné zdroje energie. Někdy tam kilowatthodina stojí 0,05 eurocentu. My jsme na tom zhruba stejně jako Německo nebo země Beneluxu, takže u nás je cena 12 centů.

Do budoucna bude důležité, jak se k tomu postaví vláda, zda pomůže nějakým způsobem ceny energií dostat ještě níže, protože jinak bude konkurence velmi složitá.

Na střeše datového centra bude, ale ta bude jen pro vnitřní osvětlení a možná provoz nějakých malých systémů. Jinak se u datového centra nemůžeme spoléhat na sluneční svit. Spíše je důležité, že nakupujeme energie dopředu a tím se chráníme před kolísáním ceny.

Vyplatilo. Datové centrum dokončíme určitě, bez ohledu na to, co se stane v souvislosti s gigafactory. Část centra bude sloužit pro umělou inteligenci a jsme přesvědčeni, že jsme schopni prodat výrazně vyšší kapacitu než těch dvacet dva megawattů.

Jsme připraveni do toho jít. Jako reálnou vidím možnost, že začneme s 22 megawatty a během dalších dvou let navýšíme výkon na dvojnásobek. Během pěti až sedmi let by to mohlo být i sto megawattů.