Hlavní obsah

Vlaky zdraží. A výrazně víc než obvykle, řekl šéf Českých drah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

České dráhy (ČD) se sice nechystají zdražovat jízdné v nejbližších měsících, ale nakonec se stejně jako jiní poskytovatelé služeb navyšování cen nevyhnou. Zdražení nastane jako každý rok až v prosinci a tentokrát bude muset být výraznější, řekl Právu generální ředitel ČD Michal Krapinec.

Foto: Foto autor: Foto PRÁVO – Jan Handrejch

Generální ředitel ČD Michal Krapinec

Článek

Stát a kraje jako objednavatelé dopravy přispívají ČD ročně více než 16 miliardami korun. Dráhy přesto loni skončily ve ztrátě 1,6 mi­liardy, předloni to bylo kvůli covidu ještě o 2,5 miliardy horší. Co taková ztráta pro státní podnik znamená?

Je to velmi znát, oslabilo to naši finanční pozici. Zjednodušeně to znamená, že si musíme další peníze půjčit o něco dříve, než jsme původně plánovali. Tím výpadkem na tržbách ale nejsme nějak ohroženi ve smyslu insolvence, co se týče našich závazků vůči partnerům či zaměstnancům, to ne.

Investoři očekávají, že se budeme chovat jako řádný hospodář, který nedopustí další vytváření ztráty

Čisté zadlužení drah je nyní 32 miliard korun. Na trhu si nyní půjčíme dalších 12 miliard. To je balík peněz, který neprojíme ani neproinvestujeme hned, ale budeme je využívat podle našich potřeb v následujících letech.

Znamená to třeba ještě další propouštění zaměstnanců? Kde můžete šetřit?

Nehodlám výpadek tržeb kompenzovat prostým snižováním osobních nákladů. Může docházet k tomu, že lidé přirozeně opouštějí firmu vzhledem k věkové struktuře nebo kvůli automatizaci nebudou k nějaké činnosti tolik zapotřebí. Ale neexistuje žádné konkrétní číslo, o kolik plánujeme snížit v příštím roce počet zaměstnanců, abychom ušetřili na mzdových nákladech. Takhle to určitě dělat nebudeme. Je třeba zrevidovat investiční plán, který se tvořil na podzim loňského roku.

Tehdy byla ještě jiná očekávání managementu i investiční apetit. Já říkám: Pojďme aktuálně pozastavit investice, které nejsou zasmluvněné, pokud nejde o nějaký havarijní stav. A pojďme se bavit o dalším plánování v momentě, kdy budeme znát stav věcí. K tomu potřebujeme analýzu, výhled k tomu, jak si stojíme. Tu chci mít na stole do poloviny letošního roku. Pak vytvořím střednědobý plán investic, co si firma může reálně dovolit. To znamená, že nakoupíme jen to, co potřebujeme, ne to, co chceme.

České dráhy koupí 50 lokomotiv Siemens Vectron

Ekonomika

Prakticky všechno velmi zdražuje. ČD v posledních letech zvyšovaly ceny ke konci roku podle průměrné inflace předchozího roku. Jak je to nyní? Chystáte se zdražovat jízdné?

V příštích měsících zdražovat nebudeme, jsme rádi, že se cestující vracejí do vlaků. Za první čtvrtletí se ukazuje trend, že se blížíme na čísla před covidem. Zdražování by asi nebyla správná cesta, jak ten návrat podpořit.

Plánujeme zdražovat, jak jsou lidi zvyklí, během prosince. Říkáte správně, že úzus byl zdražovat o inflaci předchozího roku. Takové zdražení by ale tentokrát nebylo pro ČD dostatečné. Spíš se můžeme bavit o zdražení na úrovni inflace letošního roku. Stejně jako ostatní podnikatelé mají zdražené vstupy a musí to promítnout do cen, tak i ČD jako akciová společnost se k tomu budou muset postavit.

Nyní to číslo neřeknu, ale rozhodně se bude blížit letošní inflaci, nikoli loňské. Budeme jednat s obchodním oddělením, jaké ceny si můžeme dovolit nastavit, abychom pokryli náklady a byli schopni vytvořit přiměřenou míru zisku. Máme na cenotvorbu specialisty.

Stát vám do zdražení nemůže mluvit?

Nikoliv, bude to čistě obchodní politika a rozhodnutí managementu společnosti. Bavíme se o průměrném zdražení napříč tarify, takže by se to netýkalo plošně všech cenových relací. Zdražení ale bude pravděpodobně nevyhnutelné, pokud se nezvrátí celá řada vnějších okolností, které teď působí nepříznivě. Zdražily nám veškeré vstupy, co si dovedete představit.

České dráhy koupily dopravce, aby ušetřily za náhradní autobusy při výlukách

Ekonomika

To vnímají i spotřebitelé. Když jim přijde vyúčtování za teplo, energie, zjišťují, že musí platit 1,5krát tolik. Když jedou natankovat benzin a koupit vodu do ostřikovačů, je to totéž. Pivo zdražilo o 15 procent. Podnikatel to na konci dne musí promítnout do ceny produktu. České dráhy to budou dělat třeba po nějakou omezenou dobu, ale jsme firma, která má půjčené peníze od investorů na evropském trhu, a ti očekávají, že se jim vrátí a že se budeme chovat jako řádný hospodář, který nedopustí další vytváření ztráty. Budeme tudíž zdražovat jako každý, nejsme rozpočtová organizace.

Už jste naznačil, že se cestující vracejí do vlaků. Jak moc?

Máme údaje za první kvartál a také za duben. Jsme na úrovni zhruba 83 procent proti předcovidovému roku 2019. Ten byl přitom rekordní co do objemu přepravy. Je to lepší, než jsme čekali.

Kolik dostaly ČD na kompenzacích od státu za pandemii covidu-19? Jednáte o dalších?

Bylo to pod 600 milionů korun za pandemickou vlnu z roku 2020. Z toho bylo 560 milionů za výpadek tržeb a zbytek příspěvky na ochranné pomůcky, dezinfekci či v rámci programu Antivirus, když část zaměstnanců zůstávala doma.

Zdražily nám veškeré vstupy, co si dovedete představit

Významnější další kompenzace, které by kryly výpadek tržeb za covid, v roce 2021 již nebyly a aktuálně není vypsaná žádná další podpora, na kterou bychom mohli dosáhnout. Zkoušíme vyjednávat nejen pro sebe, ale pro celý sektor. Dostáváme odpověď, že EU nevytvořila další dotační tituly pro dopravce, a podle toho se stát musí chovat.

Kde naopak vnímáme snahu vlády vyjít nám vstříc, to je osvobození železniční dopravy od poplatků za obnovitelné zdroje u cen elektřiny. To by letos skupině ČD, tedy včetně ČD Cargo, mohlo ušetřit půl miliardy korun.

Nedávno jste také řekl, že kvůli mimořádnému zdražení elektřiny a nafty chcete jednat s objednavateli o navýšení plateb. Půjde to v rámci smluv?

S objednateli, tedy státem a kraji, máme dlouhodobé smlouvy. V nich jsou inflační doložky. Ty jsou ale nastavené tak, že můžeme žádat navýšení o poslední zveřejněnou průměrnou roční inflaci. Ta bude například letos v prosinci, kdy se smlouva otevírá, známá teprve za loňský rok. Takže my uzavíráme smlouvy na rok 2023 podle cen z roku 2021, to je dvouleté zpoždění. To mi asi dáte za pravdu, že ten model je zvláštní…

Autodopravcům vzrostly náklady o šest procent, více než čtvrtina zvažuje konec

Ekonomika

Ani u navyšování jízdného nebudete v prosinci ještě znát celoroční inflaci za le­tošek, takže předpokládám, že vycházíte z průběžných odhadů…

Ano, u jízdného jsme flexibilní, ale tady jsme vázáni smlouvami. Když tady byla deset let stabilní inflace tři procenta, tak to nikomu nevadilo, ale to se teď změnilo. Nyní jsme v situaci, že bychom měli zvýšit ceny trakce, tedy elektřiny od roku 2023 o tři procenta. Je asi jasné, že to není odpovídající, když ty ceny stouply o 50 procent. Proto chceme s objednavateli jednat, aby to odpovídalo současné úrovni cen. Například náklady, které platíme za provoz Správě železnic, můžeme celé přeúčtovat objednavatelům, na tom tedy nemáme ztrátu ani zisk. Stejně tak by to podle mě mělo fungovat i u elektřiny i nafty.

Evergreenem bývají stížnosti cestujících na zpoždění vlaků. Na sociálních sítích se objevují každou chvíli. Na druhou stranu ale ti, kdo dorazí do cíle včas, kvůli tomu asi na sítě psát nebudou. Jaký je skutečný obrázek? A co dělají ČD pro to, aby míru zpoždění snížily?

Chápu, že to je něco, co cestující trápí. Dochvilnost vlaků ČD dosahuje poměrně vysokých čísel, 87 procent. Problém je, že kdo tím zpožděným vlakem jede, má pocit, že se to stává skoro pořád. Negativní zkušenosti si člověk zobecní, zatímco když přijede vlak na čas, tak to lidé berou automaticky. To ten obraz trochu nešťastně pokřivuje.

Spousta zpoždění není způsobena z vůle dopravce, ale pokud je tam nějaká výluka, opravy na kolejích, s tím nic neuděláme. Můžeme se to jen snažit usnadnit, pokud je tam náhradní autobusová doprava, aby navazovala, a podobně. Letos je těch výluk poměrně hodně, namátkou například na Kolínsku, Pardubicku či na Blanensku.

Kvůli sesuvům půdy na opravované trati v Praze byly zrušeny některé spoje

Domácí

Kde by měly ČD zlepšit služby? Jako bývalý šéf ČD – Telematika máte zřejmě blízko k vylepšování technologického vybavení…

Asi všechny cestující trápí, a i mě vysloveně štve, to, že ve vlaku máte problém používat mobilní telefon. I když třeba jedete po koridoru z Prahy do Pardubic, tak tam jsou několikakilometrové úseky, kde si prostě nezavoláte, telefon je bez signálu, hluchý, a podobný problém je i s datovým přenosem. To je pro cestující v dnešní době těžko pochopitelné.

Dochvilnost vlaků ČD dosahuje 87 procent

Jako vše má i toto úskalí technické řešení a tím je opakovač signálu. Jednoduše to funguje tak, že vlak má na střeše přídavnou anténu, která přijímá signál z vysílačů podél trati, ten signál se zesiluje a posílá do vagonu, kde ho cestující přijmou bez dalších komplikací prostřednictvím svého mobilního telefonu, a to jak hlas, tak i data.

Pak si myslím, že drobné rezervy má i náš web, který budeme uživatelsky zpříjemňovat.

ČD nedávno zrušily tendr na dodávku lokomotiv s rychlostí až 200 km/h. Vypsán byl před dvěma lety, poptávali jste až 90 strojů. Proč byl tendr zrušen?

Dospěli jsme k tomu, že jsme schopni potřebu lokomotiv pokrýt jiným způsobem, možná investičně méně náročným, že se bez nich dokážeme obejít. Co se ale nezrušilo, to byla dodávka lokomotiv s rychlostí až 230 km/h, to je padesát vectronů od firmy Siemens.

Chystáte ještě nějaké nové soupravy, kterými se budou moci cestující svézt v blízké době?

Obecně platí, že když chceme nasadit něco nového, musíme to plánovat asi čtyři roky dopředu, abychom to jako firma stihli dle zákona vysoutěžit a naši dodavatelé vyrobit. Například aktuálně jsme uzavřeli smlouvu na dodávku vysokorychlostních souprav Viaggio Comfort od výrobce Siemens-Škoda Transportation. Bude to dvacet devítivozových souprav, nasadíme je od roku 2024 na dálkových mezinárodních linkách, třeba na trase Praha–Hamburk, kde je už nyní vyžadována rychlost 230 km/h. To je jedna z těch větších investic za 13 miliard korun.

Oprava Barrandovského mostu omezí i rychlost v tunelu Blanka

Domácí

Jak pokračuje vybavovaní vlaků evropským systémem zabezpečení ETCS, který by měl umět automaticky zastavit vlak a zabránit tak tragickým nehodám způsobeným mnohdy lidskou chybou? V posledních letech jich bylo několik.

Máme zhruba 500 lokomotiv, z toho již asi stovka je osazena ETCS. Většinu těch dalších budeme osazovat příští rok. U víc než padesáti nových lokomotiv, jako jsou například vectrony, je funkční ETCS již z výroby. U těch starších lokomotiv to probíhá ve dvou fázích, zabuduje se hardware a pak se zapne i software. Ve čtvrtek bude ČD – Telematika na Masarykově nádraží slavnostně předávat první starší lokomotivu s funkčním ETCS, bude to lokomotiva řady 362. Od roku 2025 budou moci na hlavních koridorových tratích jezdit už pouze vlaky vybavené tímto systémem ETCS.

Štve mě, že ve vlaku máte mnohde problém používat mobilní telefon

Bude fungovat i nějaký záložní zabezpečovací systém, pokud by systém ETCS z nějakého důvodu vypadl?

Ve vlacích zůstane spolu s ETCS i národní vlakový zabezpečovač. V případě výpadku ETCS si dovedu představit, že by lokomotiva částečně fungovala na lokálním národním zabezpečovači. V takovém případě by ale nastala celá řada dalších problémů, zejména s mezinárodním provozem primárně na výhradních tratích. To by bylo ale zřejmě jen na velmi krátkou dobu, než by se situace vrátila do normálu. Vůbec si dnes nedovedu představit, že by k takovému výpadku mohlo dojít.

Kus železnice na Znojemsku koupila obec, je z toho atrakce

Domácí

Je tu již léta problém s převodem pozemků na Správu železnic. ČD požadují po správě přes tři miliardy korun. Když rezignoval váš předchůdce Ivan Bednárik, mluvil o tom, že s těmi penězi jeho byznys plán počítal, ale vzhledem k prodlevě v Bruselu mu vláda jasně naznačila, ať s nimi nepočítá. Po vašem nástupu ale ministr dopravy Martin Kupka (ODS) říkal, že má z Bruselu určitou naději, že by se mohly pohnout ledy…

Je to tak, že pan Bednárik s tím nejen počítal, ale také to dal i do plánu, náš podnikatelský plán na letošní rok s tou částkou kalkuluje. Ten převod se určitě neuskuteční bez souhlasu EU, loni v květnu jsme poslali dotaz na Evropskou komisi, aby nám řekla, zda ta cena je adekvátní, zda není moc vysoká, a nedochází tak k veřejné podpoře. Tato tzv. prenotifikace trvá obvykle dlouho.

Už to posuzují rok, jak dlouho to ještě může trvat?

Pokud pan ministr říká, že se ledy hýbou, tak já mu věřím. A osobně budu dělat maximum, abychom stanovisko letos od Evropské komise dostali.

Reklama

Výběr článků

Načítám