„Rozpočet s tím nepočítá.“ Jurečka se zvýšením platů státních zaměstnanců u Stanjury narazil

Plán předložil v šesti variantách ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že došlo ke značnému poklesu reálné hodnoty tarifů, a tedy i kupní síly veřejných zaměstnanců. Zhruba 380 tisícům z nich by se měl podle návrhu vládního nařízení od ledna zvýšit základní tarifní plat o pět až 13 procent.

Proti se ale v připomínkovém řízení postavilo ministerstvo financí. „Předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2026 neobsahuje potřebné finanční prostředky k zabezpečení předložených variant,“ uvedlo v připomínkovém řízení. Rovněž není jasné, zda jsou zabezpečeny dostatečné prostředky u obcí a krajů a zdravotních pojišťoven.

„Doporučujeme tuto problematiku řešit na jednání vlády v září společně s návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 2026, jelikož v té době již budou známy všechny nutné předpoklady pro jeho sestavení,“ dodal úřad vedený Zbyňkem Stanjurou (ODS).

Zásadní námitky vznesla v připomínkovém řízení i řada ministerstev a úřadů. Například ministerstvo zdravotnictví poukázalo na to, že by nedisponovalo dostatečnými finančními prostředky na pokrytí nákladů, pokud by se mu plně nekompenzovaly v rozpočtu.

Současně ale uvedlo, že není na trhu práce konkurenceschopné, když se porovnají jeho možnosti se soukromými zdravotnickými zařízeními a farmaceutickými firmami.

„V roce 2019 až 2023 činil pokles reálných platů u státních zaměstnanců téměř osmnáct procent a nástupní plat pro absolventa vysoké školy na služební místo je pouze 32 180 korun,“ uvedlo ministerstvo s tím, že mu reálný pokles platů ve státní službě v posledních pěti letech působí velké problémy při náboru nových lidí.

„Dochází také k razantnímu úbytku zaměstnanců ve věku do 35 let. Rovněž fluktuace je na vysoké úrovni,“ dodal resort zdravotnictví.

Také další úřady, třeba ministerstvo životního prostředí, jsou proti s tím, že na to nemají. „Požadujeme doplnit materiál o bod, že ministerstvo financí zajistí navýšení objemu prostředků na platy,“ dodalo.

Sdružení místních samospráv preferuje nejvyšší variantu. Chce ale více peněz. „Požadujeme pro následující rok adekvátně navýšit příspěvek na výkon státní správy, a to nejméně o deset procent a navýšení platových tarifů zohlednit při diskusích o změnách rozpočtového určení daní,“ navrhlo.

Podle Národní rozpočtové rady i při nejvyšší valorizaci zůstane řada tarifů pod hranicí minimální mzdy.

Oproti tomu podle některých ekonomů, například Lukáše Kovandy z Trinity Bank, povede návrh k tomu, že platy ve veřejném sektoru porostou dvojnásobně oproti soukromému. „Obnovil by se tak stav z let 2016 až 2020, kdy platy rostly znatelně výrazněji než mzdy sféry soukromé, která přitom na ‚erár‘ vydělává,“ konstatoval Kovanda.