Článek
Podle prezidenta Petra Pavla jste se shodli, že se by se měl v budoucnu zvyšovat věk pro odchod do důchodu.
To se nezakládá na pravdě. Takto jsme se neshodli. My jsme se shodli na tom, že je potřeba se dál bavit o parametrických změnách důchodového systému. Že jsou některé, na kterých může i shoda být. Ale zrovna co se týče prodloužení odchodu věku do důchodu, je nezbytné, aby nám byla předložena analýza o stavu důchodového systému a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci země a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. To je analýza, kterou ministerstvo práce a sociálních věcí pravidelně jednou za pět let zpracovává a kterou schvaluje vláda. A měla by ji schvalovat zrovna tento rok.
Zástupci ministerstva na jednání řekli, že ji budou mít hotovou ve verzi do připomínkového řízení do 30. dubna. Pan prezident je vyzval, aby nám ji poskytli do 15. dubna. My se bez ní dál nepohneme.
Pavel: ANO a koalice se shodly na zvyšování věku odchodu do důchodu
A dovedete si představit, že by se věk pro odchod do penze prodlužoval nad rámec stávajících podmínek? A za jakých okolností?
Musí to vyplynout z těch dat. A musí to být svázáno s předčasným odchodem do důchodu. To znamená s tím, že budou určeny náročné profese, kterých se zvyšování týkat nebude. Protože je celá řada povolání, která nemohou odcházet v pozdějším věku. Naopak, měla by jít dříve.
Ministerstvo sice do chystaného zákona vložilo návrh, kterých profesí by se to mohlo týkat. Ale bylo to až po připomínkovém řízení. Navíc kritéria, která byla zvolena, byla absolutně nesrozumitelná. Chybí tam analýza trhu práce, není vysvětlena celá řada věcí, nemohl se k tomu nikdo řádně vyjádřit. My jsme si k tomu vyžádali další podklady. Jsou to spojené nádoby, které je nutné, aby vedle sebe byly posuzovány. Bez toho se nedá dohodnout vůbec nic.
Ministerstvo v reformě navrhuje, aby se věk odchodu do penze zvyšoval podle toho, jak se bude vyvíjet věk dožití. S tímto principem máte problém?
My se nemůžeme na ničem domluvit, když jsme neviděli ta data. A ta nyní prostě nejsou. Ale nesouhlasíme s automatickým nárůstem, který ministerstvo navrhuje. Podle něj by se měl člověk v padesáti dozvědět, jak se mění doba dožití a kdy vlastně půjde do důchodu. Co to je za nesmysl? Vždyť tady milionům lidí mění život a vytvářejí obrovské obavy a strach, jak to bude. Za nás pravděpodobně tak, jak to předložili teď, říkám ne.
A máte nějaký vlastní návrh?
Až uvidíme ta data. Nemáme je k dispozici, nemáme za sebou tisícihlavé ministerstvo. Naposledy byla data v roce 2019 a teď budou nová. Bez nich se nemáme o čem bavit. Lidé tomu musejí rozumět. Musejí včas vědět, že strop bude takto a takto, že ten a ten ročník půjde do důchodu tehdy a tehdy. A ne, že se to dozvědí až v padesáti od tří úředníků na ministerstvu práce, protože nikdo jiný tomu nerozumí.
Ale předchozí dvě vlády, ve kterých jste byli, se na důchodovou reformu připravovaly a nějaké podklady a data měly. Z nich vám vyplynulo co?
My jsme si tehdy nechali zpracovat analýzu OECD a pak přišel covid a museli jsme se věnovat jiným věcem. To se nevymlouvám, je to prostě fakt. V roce 2019, když byla ta poslední zpráva, jsme se dohodli, že se věk odchodu do důchodu nebude prodlužovat.
Dvěma stům komunistických funkcionářů klesne důchod. Další to teprve čeká
Mluvila jste o výhodnějších předčasných penzích pro náročné profese. Podle ministerstva by se mohly týkat asi 120 tisíc lidí, kteří trpí nadměrnými vibracemi, velkou fyzickou zátěží, extrémním teplem a chladem…
Těch parametrů je třináct. Proč byly vybrány zrovna tyto čtyři? Kde je k tomu analýza trhu práce, proč se to týká jen těchto profesí, proč se to netýká jiných? To jsou věci, které nevíme, protože to nešlo připomínkovým řízením. To je absolutně nedomyšlené. Ministr práce to vysvětloval tak, že to z časových důvodů nestihli dříve. Přitom samo ministerstvo zdravotnictví dalo jako základní připomínku, že nelze neustále prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu, neboť populace ve věku nad 65 let není v takovém zdravotním stavu, aby byla schopna podat potřebný pracovní výkon.
Máme problém s úpravami, které zpomalují růst nově přiznaných důchodů. Oni důchodci najednou budou potřebovat méně peněz?
A jak byste si to představovali vy?
Slíbili nám nyní, že nám tyto podklady poskytnou, a my zase na oplátku pošleme svoje připomínky.
Ze zhruba dvanácti bodů, které obsahuje reforma, s některými souhlasíte. Se kterými?
Například zavedení dobrovolného sdíleného vyměřovacího základu manželů a registrovaných partnerů. Je to dobrovolné, není to nic povinného, tak proč ne. Zavedení fiktivního vyměřovacího základu jako ocenění za péči o závislou osobu. Nemáme s tím problém. Prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský nebo vdovecký důchod ze dvou na pět let. Také s tím nemáme problém.
Pak nemáme problém se snížením věku potřebného pro vznik nároku na odložený starobní důchod, s hodnocením úspěšně dokončeného doktorského studia jako náhradní doby pojištění, která se počítá do nároku na důchod. Čili je tam celá řada věcí, které bychom podpořili.
A přes které pro vás takříkajíc „nejede vlak“?
Musí být opravdu odborná debata nad věkem pro odchod do důchodu a náročnými profesemi. Pak máme problém s postupným parametrickými úpravami, které zpomalují růst nově přiznaných důchodů. Oni důchodci najednou budou potřebovat méně peněz? Budou mít menší náklady a nároky? O tom se chceme bavit.
Vadí nám i snížení odvodů na sociální pojištění u pracujících důchodců a to, že se jim kvůli tomu už nemají zvyšovat penze nad rámec běžné valorizace. Ministerstvo je chce místo toho k práci motivovat tak, že budou mít slevu na pojistném. To nedává žádný smysl, jen to vyrobí další díru do pojistného systému. Protože jak se zachová trh práce? Možná se první rok na tom něco ušetří, ale pak se tomu přizpůsobí mzdy.
A jak je chcete motivovat?
Jediná a nejlepší motivace je zvýšit procento, které zvyšuje vyměřovací základ pro důchody, a tím i důchody. Když souběžně pracujete a máte už nárok na důchod, tak se dnes zvyšuje o 0,4 procenta. Dejme tam třeba 1,5 procenta, to je motivace. Když je důchodce zdravý, chce pracovat, je o něho zájem, tak ať pracuje, a zvyšuje si tak i důchod.
Prý máte i námitky vůči změnám u výchovného.
Mám. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka vždycky tvrdil, že to byla jejich vlajková loď, myslím lidovců, že maminky si zaslouží, aby to výchovné, pětistovka měsíčně za vychované dítě, byla přidávána k důchodu. No a dnes to chce změnit, převést to na nějaký fiktivní vyměřovací základ. Ale je potřeba těm maminkám říct, že je to snížení, že ta pětistovka se sníží u prvního a druhého dítěte na 270 korun měsíčně…
U nových důchodkyň…
Ano, u nových, ne u těch, kterým už se výchovné vyplácí. Také se nebude valorizovat. Ať ministr Jurečka řekne pravdu, jak to je. Snižuje to prostě na polovinu. Je potřeba, aby to politicky vysvětlil, když to byla jejich vlajková loď.
Jak jste se domluvili s ministrem práce Marianem Jurečkou ohledně jeho současného návrhu penzijní reformy, který má připravený. Pošle ho na vládu, nebo počká na příští jednání, jež má být 22. dubna?
Počká. Bylo naší podmínkou, aby ten návrh zatím nešel na vládu, pokud máme brát vážně, že se chce jednat a hledat shoda. Protože reforma penzí je věc, která se dotkne řady následujících vlád. Ministr práce to slíbil.
A pokud se na něčem shodnete, měl by se zákon připravit znovu, nebo by se to mělo zapracovat formou připomínek do současného návrhu?
Pokud najdeme shodu a v zásadních věcech se ministrův návrh změní, tak by se to mělo celé připravit znovu. Ve Sněmovně je to neopravitelné.
Je to o jednání. Co by ho čekalo, kdyby to prosadil na sílu? Zase několikaměsíční obstrukce a zase násilím prosazený zákon, který příští vláda, pokud my v ní usedneme, kompletně zreviduje. Je lepší hledat konsensus. Navíc by to mělo projít klasickým připomínkovým řízením včetně jednání se sociálními partnery.
Havlíček: Jaderné bloky by mohli zaplatit lidé spořící na důchod
