Česko má druhý největší růst zadlužení v EU

„Mírné snížení poměru veřejného dluhu k HDP je způsobeno růstem HDP, který v absolutním vyjádření převážil nad růstem veřejného dluhu,“ uvedl Eurostat ke snížení zadlužení EU jako celku.

Ve srovnání s prvním kvartálem loňského roku zaznamenalo zvýšení svého zadlužení vůči HDP celkem šest členských států unie, uvedl Eurostat. Suverénně nejvíce poskočil dluh v Lucembursku, a to o 5,4 procentního bodu. Následuje druhé Česko s nárůstem o 1,7 procentního bodu, třetí je Lotyšsko (+1,1 procentního bodu).

Naopak nejvíce své zadlužení v prvním čtvrtletí meziročně snížily Řecko (-21,2 procentního bodu), Kypr (-18 procentních bodů) a Portugalsko (-10,8 procentního bodu). Výrazněji se dluh podařilo snížit také sousednímu Polsku (-3,8 procentního bodu).

Zadlužení České republiky se tak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což ale zemi stále řadí k těm méně zadluženým v EU.

Největší poměr zadlužení vůči HDP měly na konci prvního čtvrtletí Řecko (168,3 %), Itálie 143,5 %, Portugalsko (113,8 %), Španělsko (112,8 %) a Francie (112,4 %). Naopak nejnižší zadlužení mají v Estonsku (17,2 %), Bulharsku (22,5 %), Lucembursku (28 %) a Dánsku (29,4 %). Zadlužení v Česku (44,5 %) je deváté nejnižší v EU.

Ve srovnání s čtvrtým kvartálem 2022 se dluh ČR tolik nezvýšil, poskočil o 0,3 procentního bodu, což byl devátý největší nárůst v EU.

I zde této nelichotivé statistice vévodí Lucembursko, jemuž zadlužení za jedno čtvrtletí vzrostlo o 3,4 procentního bodu. Nejvíce naopak ze svého dluhu umazalo Řecko (-3 procentní body).

Deficit veřejných financí EU jako celku v prvním čtvrtletí dosáhl podle sezonně přepočtených údajů tři procenta HDP, a zvýšil se tak proti deficitu 2,4 procenta HDP ve stejném období loni, oznámil Eurostat. V České republice deficit vzrostl na 4,2 procenta HDP z 2,9 procenta před rokem.

Státní dluh za celou EU se ke konci prvního čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil nad 13,51 bilionu eur (více než 324 bilionů Kč), zatímco před rokem nepatrně přesahoval 13,02 bilionu eur.

V České republice státní dluh vzrostl těsně pod 3,1 bilionu korun a byl rekordní. O rok dříve byl nad 2,68 bilionu korun.

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus.

Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP.

V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.

Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP.

Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.