Článek
Podle Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) se tak od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 produkce vína v Rusku zvýšila o čtvrtinu.
Vinařství je pouze malým odvětvím ruského hospodářství, produkce vína je však nyní nejvyšší za posledních deset let. Více než třetina ruského vína pochází z Krasnodarského kraje u Černého moře. Spolu s produkcí roste také spotřeba - loni se zvýšila o 2,4 procenta na 8,1 milionu hektolitrů, což je více než jedna miliarda lahví.
Naopak produkce vodky, nápoje nejvíce spojovaného s Ruskem, loni klesla o 26,3 procenta na 7,6 milionu hektolitrů. Byla tak nejnižší za téměř deset let, uvedla ruská mediální společnosti RBK. Stále je to však dost na to, aby každý obyvatel Ruska včetně dětí vypil ročně sedm lahví.
Růst prodeje domácího vína je však také odrazem dopadu sankcí, kvůli nimž ze supermarketů i z jídelních lístků restaurací zmizela řada západních značek.
Loni Rusko zdvojnásobilo cla na vína ze znepřátelených zemí na 25 procent. Na tomto seznamu jsou Spojené státy a někteří nejvýznamnější evropští producenti. Řada dovážených vín, která byla mezi Rusy oblíbená, jako je Prosecco nebo Vinho Verde, se tak dostala do dražší cenové kategorie. Spotřebitelé se tak museli obrátit k domácím alternativám, řekl someliér Jaroslav Gurjev.
Podle ruské státní tiskové agentury RIA Novosti se dovoz vína v prvním čtvrtletí letošního roku snížil o polovinu.
Podle společnosti Simple, která je jedním z největších dovozců alkoholu v Rusku, se teď domácí vína ve všech jejích prodejních kanálech drží na druhém místě za italskými. Podle vinaře Michaila Nikolajeva z rodinného podniku Nikolaev & Sons v Krasnodarském kraji se ruská vína dostávají na místa, kde dříve nebyla, a povědomí o nich roste. Výhodou je podobnost se styly z předních světových regionů, jako je severní Itálie či Francie, ale často za nižší cenu. K propagaci vína přispívá i vládní podpora.
Zájem o domácí víno podporuje také fenomén vinného patriotismu, řekl člen Ruské asociace someliérů Denis Rudenko. Někteří spotřebitelé se nyní vyhýbají vínům ze zemí, které mají s Ruskem napjaté vztahy, a jiní pijí výhradně domácí vína, jako projev politické loajality, dodal.
Kvóty na víno
Aby ještě více podpořila prodej, zavedla vláda kvótu, která vyžaduje, aby alespoň 20 procent vín prodávaných v maloobchodě, kavárnách a restauracích bylo z Ruska. Někteří politici se zasazují o zvýšení kvóty na 30 až 40 procent. Ruský prezident Vladimir Putin také na začátku roku nařídil regulační reformy, které usnadní změny ve využívání půdy pro vinice.
Guvernér Sevastopolu Michail Razvožajev uvedl, že letos bylo s podporou federální vlády vyčleněno 738 milionů rublů, tedy zhruba 193 milionů korun, na rozšíření vinic v regionu, další prostředky mají směřovat na podporu vzniku nových vinařství, výsadbu révy a rozvoj turismu. Přestože Rusko má nad Sevastopolem a Krymem faktickou kontrolu, mezinárodní společenství je nadále považuje za součást Ukrajiny.
Podle ukrajinského státního statistického úřadu byl Krym v roce 2013 druhým největším vinařským regionem Ukrajiny. Když Rusko o rok později poloostrov anektovalo, uvalily Spojené státy a Evropská unie úplný zákaz dovozu jakýchkoli výrobků z Krymu. Trhy pro místní vinaře se tak omezily na Rusko.
Majitel sevastopolského vinařství UPPA Pavel Švec říká, že anexe ukončila jeho sen vyvážet víno do Evropy a do USA, přesto v posledních letech pozoruje rychlý růst počtu vinařů i objemu produkce. Zároveň ale upozorňuje na nejistotu a nestabilitu ruského trhu.
K růstu místní produkce přispěla i válečná ekonomika, která zpočátku vedla k rekordnímu růstu mezd. Nyní se však objevují obavy z recese, což v červenci přimělo centrální banku ke snížení úrokových sazeb.
Paradoxně by ukončení války na Ukrajině a zrušení sankcí, jež by znovu otevřelo trh dováženým vínům, mohlo domácí producenty ohrozit. Zvláště mimo velká města navíc přetrvává nedůvěra a představa, že v Rusku nelze vyrábět kvalitní víno, řekl Rudenko z asociace someliérů.
