Článek
„Růst cen způsobil, že došlo ke značnému poklesu reálné hodnoty tarifů, a tedy k poklesu kupní síly státních zaměstnanců,“ uvedl v odůvodnění návrhu resort vedený Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).
Hodnota toho, co si za své příjmy mohou lidé pracující pro veřejný sektor koupit, klesla mezi lety 2019 a 2024 zhruba o devět procent.
Ministerský návrh počítá se šesti variantami zvýšení tarifů. Například kuchařky ve školní jídelně s pětiletou praxí nyní mají základní plat mezi 17 990 a 20 630 korunami. Zvýšit by se jim mohl minimálně na 18 890 až 21 670 a maximálně na 20 330 až 23 320 Kč.
Učitel základní školy se stejně dlouhou praxí bere základní plat nejčastěji ve výši 35 850 korun, vzrůst mu může na 37 650 až 39 650 měsíčně.
Navýšení tarifů se týká nejenom lidí pracujících ve školství, nýbrž všech zaměstnanců ve veřejném sektoru s výjimkou ozbrojených sborů. Hasičům a policistům se od července zvýšil stabilizační příspěvek, vojákům tarify. Pro příští rok by měli dostat do tarifů dalších pět procent.
Anketa
První a druhá varianta počítá s plošným navýšením tarifů o pět, respektive o sedm procent. V dalších variantách by o devět až třináct procent rostly tarify v nejnižší tabulce - například kuchařkám, školníkům či vrátným - a lidem ve státní službě, tedy těm, kdo spadají pod služební zákon. Ostatním by se zvýšily o pět nebo sedm procent.
Ministr Jurečka se kloní k nejvyšší variantě. „Tedy v nejnižší úrovni o třináct procent, u ostatních o sedm,“ sdělil jeho mluvčí Jakub Augusta.
Degradace odměn
Pro vyšší růst hovoří i to, že řada tarifů je pod hranicí minimální mzdy. V současnosti se to týká 86 tarifů, příští rok by jich bez valorizace bylo už 124.
U nejnižších úrovní zaručených platů, jež se dotýkají všech úrovní státní správy, je situace ještě horší, a zaměstnavatelé tak musejí tarify dorovnávat osobním hodnocením nebo odměnami, aby příjmy nezaostávaly za zákonem. Podle ministerstva to ale motivační složky mzdy degraduje.
Navýšení ovšem zatíží veřejné rozpočty. Ministerstvo to vyčíslilo na 23,5 až 45,1 miliardy korun. U státního rozpočtu by to bylo 14,7 až 27,7 miliardy. Zbylou část hradí samosprávy.
„Z mého pohledu je méně podstatné, jestli tarify se zvednou více, nebo méně. Důležitý je objem,“ řekl Novinkám k probíhajícímu vyjednání ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). S určitým navýšením objemu ale počítá.
Odbory už dříve prosazovaly, aby tarify stouply o deset procent. K variantám zatím nezaujaly stanovisko.
Návrh ještě musí projít připomínkovým řízením a musí jej schválit vláda.
