Článek
To, že se návrh u elektřiny může ještě výrazně změnit, připustil předseda Rady Energetického regulačního úřadu Jan Šefránek.
„V případě elektroenergetiky návrhy cenových výměrů vycházejí z aktuálně schváleného usnesení vlády, které počítá s dotací ze státního rozpočtu ve výši 24,6 miliardy. Pokud by na sebe stát převzal celé financování podpory obnovitelných zdrojů, jak je nyní avizováno, úřad změnu do cenových výměrů neprodleně promítne,“ uvedl Šefránek.
Havlíček svůj postoj, který podle jeho slov vyjde státní kasu asi na dvacet miliard korun, Novinkám potvrdil. „Snížení regulované složky ceny elektřiny musí nastat okamžitě. Je to věc, která je pro nás zásadní. Jsme schopni to zvládnout v horizontu jednotek dnů,“ řekl.
Podle aktuálního návrhu by regulovaná část ceny elektřiny, která se na celkové platbě podílí asi z poloviny, zdražila o 2,7 procenta. U plynu, kde představuje asi čtvrtinu koncové ceny, potom o 4,7 procenta.
Podle šéfa strategie poradenské společnosti EGU Michala Macenauera není návrh ani šokující, ani překvapivý, když vychází z toho, že bude nutné výrazně investovat do změn v energetice souvisejících s dekarbonizací.
U elektřiny by podle Šefránka podražila megawatthodina o 75 korun. Při průměrné spotřebě domácností ve výši tří megawatthodin by to znamenalo navýšení roční platby o více než dvě stovky.
Plyn podraží
Plyn by podle návrhu podražil asi o 22 korun za megawatthodinu, což by pro domácnost, která ho používá pro vaření, ohřev vody a topení a ročně spotřebuje 32 tisíc megawatthodin, znamenalo nárůst roční platby asi o sedm set korun. Rodina, která plynem jen vaří, by si ročně připlatila 22 korun a lidé využívající plyn na vaření a ohřev vody při spotřebě 19 megawatthodin potom přes čtyři sta korun. Tyto domácnosti ale poplatky za obnovitelné neplatí, takže jejich přenos na stát jim úsporu nepřinese.
„U plynu dojde k růstu, který bude přibližně o avizovaná dvě procenta nad očekávanou úrovní inflace. Důvodem růstu je především potřeba nových investic a také pomalé obnovování spotřeby plynu po energetické krizi,“ sdělil Novinkám.
V následujících deseti letech podle něj spotřeba plynu výrazně poroste vlivem transformace teplárenství, což bude pomáhat regulované ceny nejen nenavyšovat, ale i snižovat.
Platba za obnovitelné zdroje činí 600 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny a průměrná domácnost tak za ní zaplatí ročně asi 1800 korun.
Vláda už v důsledku energetické krize od října 2022 do konce roku 2023 platby převzala celé na sebe, poté se však začaly znovu platit.
