Článek
„Naše srovnání zachycuje stav za druhé čtvrtletí roku 2025. Kdybychom zachycovali aktuální stav, tak by ceny v Česku vyšly ještě níže. Ke zlepšení došlo i ve srovnání s loňským rokem,“ řekl Novinkám analytik ENA Jiří Gavor.
Evropský statistický úřad Eurostat přitom řadí české ceny mezi nejvyšší v Unii.
Rozdíl je podle Gavora dán tím, že analýza ENA porovnává aktuální tržní nabídku, to znamená ceny, které si spotřebitelé mohou sjednat na základě v současnosti nabízených ceníků.
„To ale neznamená, že je všichni využijí. Část zákazníků je konzervativních, nemění dodavatele, mají třeba i staré produkty na dobu neurčitou a podobně. A výrazný pokles cen u nových nabídek se do jejich plateb nepropíše,“ upozornil.
Metodika Eurostatu podle jeho slov zase zachycuje, co zákazníci aktuálně v průměru platí. „Tedy jak aktivnější zákazníky, tak ty, kteří vývoj na trhu nesledují,“ doplnil.
Studie srovnává ceníky více než 900 dodavatelů energií ze třinácti zemí Evropy ze druhého čtvrtletí letošního roku. Češi podle ní platí za energie méně než většina Evropanů.
Levněji je tam, kde do cen mluví stát
Upozorňuje i na rozdíly ve struktuře cen energií mezi jednotlivými zeměmi. Mnohé státy ovlivňují regulovanou složku ceny prostřednictvím daní, odpouštěním poplatků za obnovitelné zdroje či jinými formami státní podpory. Kromě České republiky studie zahrnula Belgii, Dánsko, Francii, Itálii, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Španělsko a Británii.
V případě elektřiny české koncové ceny vycházejí podle ENA v roce 2025 zhruba pět procent pod průměrem sledovaných zemí. Loňský průměr byl o jeden procentní bod vyšší. Nižší než v Česku jsou ceny například v Maďarsku, Slovensku či Francii, kde stát dotuje obchodní složku ceny, nebo v Nizozemsku, kde se odpouštějí některé poplatky a daně.
„Levnější státy jsou například Slovensko, Maďarsko nebo Francie. Jsou to země, které využívají velice silnou státní regulaci obchodní složky. Takže při našem tržním přístupu se na jejich cenovou úroveň nemůžeme dostat,“ řekl Gavor.
Podobně vycházejí v Česku ceny zemního plynu. Domácnosti topící plynem s roční spotřebou do 25 megawatthodin platí letos o dvanáct procent méně než průměr sledovaných zemí.
U plynu je ze srovnávaných zemí nejlevnější Slovensko, kde je ale podle jeho slov zavedená maximální hladina ceny a rozdíl oproti tržní ceně je dotován ze státního rozpočtu.
