Článek
Bojí se, že by mohl do podpory chudých zemí, což je hlavním účelem existence Světové banky, zavádět více politických kritérií a peníze půjčovat podle toho, jak je režim v dané zemi sympatický či nesympatický Spojeným státům.
Mnohé země, včetně těch evrospkých, ale nakonec Wolfowitze přijaly. Už několik let kritizují, že Světová banka půjčuje chudým státům s absolutistickými režimy peníze, a ty pak jdou třeba na zvelebení panovnického sídla. Kontrola toho, kam peníze jdou, je malá. Wolfowitz ve svých projevech před zvolením sliboval, že právě tuto kontrolu zlepší. "Jsem připraven naslouchat a být mezinárodním služebníkem," řekl při volbě v Bruselu Wolfowitz.
Ročně půjčí 20 miliard
Zvolení Wofowitze bylo formální, protože podle nepsaného pravidla platí, že USA mají právo navrhnout šéfa Světové banky a ostatní státy jej akceptují, Evropa má naopak právo navrhnout šéfa Mezinárodního měnového fondu. Nestalo se to pouze jednou, proto i nyní existovala možnost, že se některé státy proti volbě postaví.
V čele banky bude Bushův muž od 1. června. Ve funkci nahradí Jamese Wolensohna, který po deseti letech na konci května odejde.
Světová banka půjčí ročně asi 20 miliard dolarů nejchudším zemím na nízký úrok. Peníze jdou na boj s AIDS, stavbu infrastruktury nebo pomoc ekonomice. USA jsou největším akcionářem banky, celkem jich je 184.
