Článek
„Podle nedávného soudního podání Americká celní a pohraniční služby představuje vyplacená částka zhruba šedesát procent všech výnosů z cel, které vláda v rámci této politiky vybrala,“ uvedla britská BBC.
Značná část těchto prostředků ovšem zůstává nevyplacena. Příslušné úřady nyní prověřují žádosti o vrácení cel v hodnotě téměř 29 miliard dolarů, zatímco dalších 1,6 miliardy dolarů nelze vyplatit, protože dovozci dosud neposkytli své bankovní údaje.
U cel Dne osvobození jde o označení pro rozsáhlá dovozní cla, která americký prezident Donald Trump oznámil 2. dubna 2025. Tento den nazval Liberation Day, Den osvobození. Součástí opatření bylo plošné desetiprocentní clo na většinu dovozů do USA a vyšší sazby pro řadu obchodních partnerů.
Zavedení cel ale vyvolalo silnou kritiku ze strany amerických i zahraničních podniků. Firmy upozorňovaly, že vyšší cla výrazně prodražují dovoz zboží do Spojených států a že zvýšené náklady nakonec zaplatí spotřebitelé ve formě vyšších cen.
Po rozhodnutí soudu už o vrácení peněz požádala řada velkých amerických firem. Například společnost Amazon ve druhém čtvrtletí získala zpět přibližně 600 milionů dolarů, asi 12,5 miliardy korun.
Po únorovém rozhodnutí soudu Trump zavedl univerzální desetiprocentní clo jako dočasné řešení zrušených sazeb. Cla přitom prezentoval jako nástroj na podporu americké ekonomiky, který má obnovit domácí výrobu, zajistit výhodnější obchodní dohody a snížit schodek federálního rozpočtu.
„Deficit se ale po loňském snížení, k němuž došlo díky rostoucím daňovým příjmům a výnosům z cel, opět zvýšil. V prvních devíti měsících fiskálního roku dosáhl 1,37 bilionu dolarů, což představuje nárůst o dvě procenta ve srovnání se stejným obdobím loňského roku,“ uvedl The Guardian.
Trump minulý měsíc uvalil novou sérii cel na více než osmdesátku zemí, aby nahradil 10procentní globální clo, jehož platnost měla vypršet. Sazby se pohybují v rozmezí deseti až 12,5 procenta a vztahují se mimo jiné na Velkou Británii, Mexiko, Kanadu, Austrálii, Indii, Čínu a všech 27 členských států Evropské unie, včetně Česka.
Jde o reakci na nucené práce, tvrdí americké úřady
Američtí úředníci je odůvodňovali například tvrzením, že je to reakce na nedostatečně důraznou legislativu proti nucené práci. Podle rozhodnutí amerického ministerstva obchodu všechny země, na jejichž vývoz do USA bude platit nové clo, nedokázaly zabránit dovozu výrobků, které jsou výsledkem nucené práce.
„Dnešní opatření začne napravovat jev, který představuje jak porušování lidských práv, tak i praktiku narušující obchod, a přispěje tak ke zlepšení životních podmínek pracovníků po celém světě,“ řekl tehdy americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer.
„Spojené státy mají už skoro jedno století zákaz dovozu výrobků, které pocházejí z nucené práce, a striktně ho vymáhají,“ řekl také Greer, který odmítl souvislost mezi končícími a nově oznámenými cly.
