Článek
Nová cla platí od půlnoci washingtonského času, tedy dnes v 6:00 SELČ. Nahradila předchozí dočasné desetiprocentní clo.
Představitel americké administrativy Jamieson Greer odůvodnil zavedení nových cel nedostatečně důraznou legislativou proti nucené práci. Podle rozhodnutí amerického ministerstva obchodu všechny země, na jejichž vývoz do USA bude platit nové clo, nedokázaly zabránit dovozu výrobků, jež jsou výsledkem nucené práce.
„Spojené státy mají už skoro jedno století zákaz dovozu výrobků, které pochází z nucené práce, a striktně ho vymáhají,“ uvedl Greer, který podle agentur odmítl souvislost mezi končícím dočasným clem a nově oznámenými cly.
Na země, kde je legislativní stav z amerického hlediska uspokojivější, Spojené státy uvalí desetiprocentní clo. Patří mezi ně Evropská unie, Británie či Kanada. Pro ostatní země bude platit clo ve výši 12,5 procenta.
Podle rozhodnutí amerického ministerstva obchodu u zboží z EU bude clo činit minimálně deset procent. Pokud je na zboží již uvaleno jiné clo ve výši více než deset procent, tak se poplatek za dovoz do USA už nebude dále zvyšovat.
Vlády kritizují cla i jejich zdůvodnění
Evropské unie se cla dotkla přesto, že s USA uzavřela obchodní dohodu. Dohoda stanovuje, že cla nemají přesáhnout 15 procent. Do tohoto limitu se čtvrteční rozhodnutí vejde. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová nicméně očekávala, že s ohledem na dohodu EU do nových tarifů zahrnuta nebude.
Kallasová uvedla, že unie bude požadovat ve Washingtonu vysvětlení. Zdůvodnění kroku nedostatečným úsilím ohledně nucené práce podle ní není opodstatněné.
Následné vyjádření Evropské komise ale již bylo mírnější. „Evropská unie pozitivně hodnotí skutečnost, že tento výsledek je v souladu s americkými celními závazky dohodnutými ve společném prohlášení EU a USA,“ uvedla. Unie podle vyjádření komise očekává, že Washington bude i nadále dodržovat podmínky dohody.
Evropská unie má ohledně nucené práce jedny z nejpřísnějších pravidel na světě. V listopadu 2024 přijala předpis, který umožňuje zakázat uvádění na trh a vývoz z EU u jakéhokoli produktu pocházejícího z nucené práce. Bez ohledu na to, zda byl vyroben v zemích unie nebo jinde na světě.
Proti americkému zdůvodnění nových cel se ohradili i další obchodní partneři, například Norsko. Za „zcela neopodstatněná“ označil nová americká cla australský ministr obchodu Don Farrell. Brazilská vláda považuje argumentaci nucenou prací za manipulaci a dodala, že začne pracovat na obchodní odvetě.
Americká administrativa pro uvalení cel nově využije článek 301 obchodního zákoníku, který umožňuje přijmout tato opatření v případě diskriminačních či neospravedlnitelných obchodních praktik. Trump využil tohoto ustanovení při svém prvním mandátu k uvalení cel na Čínu a toto rozhodnutí soudy nezrušily, uvedla agentura AP.
Dočasné desetiprocentní clo Trumpova administrativa uvalila poté, co nejvyšší soud v únoru část cel zrušil. Ustanovení, které administrativa využila, však omezuje trvání takového cla na maximálně 150 dní.
Věří v návrat výroby do USA
Některé zboží dostalo z nových cel výjimku. Jedná se například o ropu, plyn či hnojiva. Cla se nevztahují ani na zboží, na které jsou uvalena odvětvová cla.
Současný americký prezident Trump je velkým zastáncem cel. Podle něj tato opatření povedou k tomu, že se část průmyslové výroby vrátí do Spojených států. Obchodní partnery také silně kritizuje za to, že podle něj zneužívají Spojené státy.
Cla se také mohou stát dalším příjmem pro federální pokladnu. Kritici opatření ale poukazují na to, že dovozci většinou poplatky promítnou do cen výrobků, což přispívá k růstu spotřebitelských cen a inflace.
Americká administrativa vede i další vyšetřování, která mohou vyústit ve zpřísnění dosud platných cel. Prověřuje například německou politiku ohledně cen léčiv. Zjišťuje, zda ve výsledku nenutí americké pacienty platit neúměrně vysoké ceny.
Mezi USA a Evropskou unií je napětí také kvůli rozhodnutí Evropské komise uložit americké technologické společnosti Google pokutu 890 milionů eur, tedy asi 21,5 miliardy korun. Podle komise Google porušil unijní nařízení o digitálních trzích, když mimo jiné ve svém vyhledávači upřednostňoval své vlastní služby.
