Hlavní obsah

Potravináři povinné kvóty odmítají

Právo, Stanislav Ptáčník

Potravinářská komora ČR, která sdružuje většinu tuzemských zpracovatelských podniků z řady potravinářských oborů, povinné kvóty na podíl českých potravin ve velkých obchodech jednoznačně odmítá. Důvody přiblížila v rozhovoru pro Právo prezidentka komory Dana Večeřová.

Foto: Foto archiv, Právo

Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová

Článek

Jaké je stanovisko Potravinářské komory ČR k přijaté novele zákona o potravinách? Co z jejího obsahu vítáte a co méně?

Novela řeší většinou povinné implementace evropské legislativy. Co určitě vítáme, je úprava dvojí kvality, která je srozumitelná, a je předpoklad, že při doplnění vhodnou kontrolní metodikou může velmi dobře fungovat. Stejně tak je žádoucí upravit v souladu s možnostmi danými unijní legislativou veřejné zakázky a podpořit nákupy místních i regionálních potravin.

Co vítáme méně, je návrh na rozšíření údajů povinně uváděných u nebalených výrobků, což bude způsobovat problémy menším obchodníkům. Co odmítáme zcela, jsou povinné kvóty na podíl českých potravin.

Evropská komise prověří českou novelu o potravinách

Zahraniční

Nepomohlo by to ale zemědělcům i potravinářům s odbytem jejich výrobků? Jaké problémy by podle vás naplňování těchto požadavků mohlo přinést?

Co to přinese, uvidíme až v praxi, která ale, doufejme, nikdy nenastane. Kvóty odmítáme jako nefunkční řešení nedobrého stavu, které nepomůže nikomu: spotřebitelům, zpracovatelům, ale ani samotným zemědělcům. Pro potravináře by tato úprava asi znamenala největší problém. Budou to totiž oni, od kterých bude obchod české výrobky požadovat, patrně i pod sankcemi, a oni to nebudou schopni plnit, v drtivé většině kvůli nedostatku české suroviny.

Obáváte se snad výpadků dodávek nebo i růstu cen? Podle zástupců zemědělců jsou tyto obavy liché…

Představme si, že všichni obchodníci obratem promítnou tyto požadavky do svých smluv. Bude to zcela legitimní požadavek, protože jinou možnost ani nemají. A jestliže potravináři nebudou mít pro své výrobky dostatek českých surovin, pak by to opravdu pro spotřebitele mohlo znamenat zúžení sortimentu a výpadky v zásobování v případech, kdy obchod nebude schopen naplnit povinné objemové kvóty a zároveň nebude moci chybějící sortiment dovézt. Taková situace může samozřejmě vyvolat i růst cen, minimálně u nedostatkové produkce.

Expert na unijní právo: Kvóty na české potraviny jsou plivnutím do evropské integrace

Ekonomika

Je reálné, aby tato část zákona vstoupila od příštího roku v platnost? Existují zkušenosti z jiných zemí…

Evropská komise to zatím všem státům, které se o to pokusily, zatrhla. O kauze českých kvót velmi dobře ví, takže se na ni soustředí. Rumunsko mělo prakticky shodně formulovaný zákon a pod tlakem Bruselu a hrozbou sankcí jej loni zjara samo upravilo. Na druhou stranu, kdyby si autoři a podporovatelé tohoto výtvoru na vlastní kůži vyzkoušeli, co to bude v praxi obnášet, už by je nejspíš nenapadlo se o něco podobného znovu pokoušet.

Jaká je vaše představa o tom, jak dlouhodobě posílit soběstačnost ČR v potravinách mírného pásma i bez stanovování kvót?

Potravinářská komora jednoznačně podporuje jak zvýšení naší potravinové soběstačnosti, tak zvýšení podílu českých potravin na pultech řetězců. Rozhodně nejsme příznivci dovozu potravin, které jsme u nás schopni sami vyprodukovat, přes půl světa ani přes půl Evropy.

Podporujeme investice s podporou státu do citlivých komodit, jako jsou ovoce, zelenina, brambory, vepřové či drůbeží maso. Jsme pro maximální tlak na řetězce, aby na pultech byla větší nabídka českých potravin a aby jejich dodavatelé měli zaručený odbyt svých produktů.

Kvóty zdraží potraviny a nakonec je sestřelí Brusel, shodují se analytici i obchodníci

Ekonomika

Nesmíme ale zapomínat ani na osvětu mezi spotřebiteli, na podporu a propagaci kvalitních českých potravin, jak se to děje v řadě evropských zemí. Spotřebitel chce vědět, odkud co je, a to mu mnohdy EU svými předpisy tají. Rozhodně by bylo přínosnější pro všechny, kdyby se na výrobcích uváděla země původu suroviny.

To znamená, že pokud by byl výrobek například zpracován z polského mléka na území ČR, muselo by být jako země původu suroviny uvedeno Polsko, nikoliv obecně ČR, kde došlo jen k rozporcování cihly sýra nebo jenom k přebalení výrobku. Řešením je určitě také označení Vyrobeno v ČR, ovšem s tím, že potravina musí být v ČR skutečně zpracována.

Reklama

Výběr článků

Načítám