Článek
Meziroční míra inflace v Rakousku (8,1 procenta) byla v květnu poloviční oproti té české (16 procent), přesto tamní vláda podnikla razantnější kroky v podobě plošných jednorázových příspěvků pro občany než ta česká.
Každé dospělé osobě vyplatí 500 eur (12 tisíc korun), 250 eur přispěje na dítě a důchodcům dá 300 eur.
Ekonomové však varují, že ač rakouští občané jistě takovou pomoc uvítají, tak z hlediska dalšího inflačního vývoje se nemusí jednat o šťastné řešení.
„Jednorázový příspěvek na jedné straně umožní lidem lépe čelit zdražování, ale na druhé straně bude vyvolávat další inflační tlaky. Jedná se v přítomnosti o krátkodobé zlepšení situace, které bude z dlouhodobějšího pohledu zhoršovat budoucnost,“ zhodnotil pro Novinky hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
S tím se ztotožňuje také hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Pavel Peterka, podle kterého se jednorázové příspěvky promítnou do ochoty lidí spotřebovávat, což opět podpoří už tak silné inflační tlaky.
„Výsledkem velkého balíčku na podporu domácností v boji proti inflaci tak bude paradoxně vyšší inflace a spousta prostředků daňových poplatníků, které jednoduše nepoputují tam, kde jsou potřeba,“ řekl Peterka Novinkám s tím, že efektivnější by místo plošného rozdávání byla pomoc těm nejzranitelnějším, jako jsou senioři a nízkopříjmové domácnosti s dětmi.
Rakouské řešení k omezení dopadů inflace. Přes 12 tisíc pro každou dospělou osobu
Analytik společnosti Citfin Jiří Šimek poukázal zejména na nesoulad mezi rakouskou vládou a Evropskou centrální bankou (ECB), pod níž Rakousko jako člen eurozóny spadá, a řídí se tak její měnovou politikou.
Ovšem zatímco v Rakousku vidí inflaci jako velký problém, tak ECB zatím proti jejímu krocení nepodnikla patřičné kroky a základní úrokovou sazbu stále nechává na nule.
„Na zvýšení sazeb teprve dojde na nadcházejících zasedáních. To ale znamená, že zatímco ECB začne s utahováním měnové politiky, rakouská vláda rozjíždí takzvané ‚helicopter money‘ a plošně rozhází další peníze mezi obyvatelstvo, čímž inflační tlaky naopak podpoří a zvýší zadlužení Rakouska,“ sdělil Šimek Novinkám s tím, že v porovnání s Českem je zadlužení Rakouska dvojnásobné a dosahuje až 83 procent HDP.
Poněkud rezervovanější je ve svém soudu hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, podle nějž není v důsledku těchto opatření riziko dalších inflačních tlaků tak vysoké.
„Vzhledem ke značné částce, která má být vyplacena, je namístě uvažovat, zda to nepodpoří poptávkovou inflaci, riziko ale vidím jako malé. Jednak jde o jednorázovou pomoc domácnostem, jednak bude její vyplacení spíš jen mírnit propad reálných příjmů v prostředí vysoké inflace,“ řekl Sobíšek Novinkám.
Opatření v Česku
Česká vláda premiéra Petra Fialy (ODS) řeší dopady růstu spotřebitelských cen na občany taktéž jednorázovým příspěvkem.
Ten činí pět tisíc korun na dítě do 18 let, vztahuje se ale jen na rodiny s hrubým příjmem do milionu korun ročně.
Poslanci schválili jednorázový příspěvek 5000 korun na dítě
Vedle toho ještě vláda od začátku června snížila na čtyři měsíce o 1,50 koruny na litr spotřební daň z benzinu a nafty.
Opatření se ale nejeví jako příliš efektivní, neboť ceny paliv nadále rostou a v posledních dnech trhají rekordy.
V boji proti rostoucím cenám energií pak kabinet plánuje zavést výhodný energetický tarif, jehož konkrétní podobu projedná příští středu.