Článek
Reagovali tak na článek ve čtvrtečním Právu, v němž bylo uvedeno, že čtyři zástupci odborů a zaměstnanců v dvanáctičlenné dozorčí radě elektrárenské společnosti ČEZ, kteří ostře kritizovali rozhodnutí generálního ředitele Jaroslava Míla, jsou dnes díky němu faktickými milionáři. Loni totiž využili nabídky představenstva, jehož šéfem Míl tehdy byl, a podepsali opční smlouvu na 100 tisíc akcií ČEZ. Kromě toho berou měsíčně více než 100 tisíc korun jako odměnu.
"Zadarmo nikdo v dozorčí radě sedět nebude, protože odpovědnost je vysoká. Ale co je moc, to je příliš," zdůraznil například stínový ministr průmyslu a obchodu ODS Martin Říman.
Kalousek: legální, ale nikoli mravné
Odboráři za tyto akcie nemuseli nic zaplatit. V okamžiku, kdy opci uplatní, je však od ČEZ mohou koupit za cenu platnou ve chvíli podpisu opční smlouvy a prodat je na burze za tržní kurs. Rozdíl by dnes byl asi pět a půl miliónu korun v jejich prospěch.
Podle jednoho z členů dozorčí rady tuto nabídku inicioval Míl a posvětila ji valná hromada ČEZ. Odboráři ale tvrdí, že této nabídky využil i nejméně jeden z dalších členů dozorčí rady, který v ní zastupuje stát.
"Nesprávné je už to, že zákon stanoví, aby třetina dozorčí rady byla složena ze zástupců zaměstnanců a odborů. Je to podivné pravidlo. Těžko ale potom dělat v odměňování rozdíl mezi odboráři a ostatními členy dozorčí rady. Nemělo by jim být měřeno různě, vždyť mají stejná práva i povinnosti," je přesvědčen Říman.
Předseda KDÚ-ČSL a šéf rozpočtového výboru Sněmovny Miroslav Kalousek si nemyslí, že se v případě nabídky opčních smluv na 100 tisíc akcií pro členy dozorčí rady ČEZ stalo něco nelegálního. "Já si myslím, že to není střet zájmů, dokonce si myslím, že je to legální, ale nepokládám to za příliš mravné," zdůraznil.
Místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf soudí, že by se měly prověřit všechny podniky ve veřejném vlastnictvím. "Je to minimálně projev dvojího metru. Odboráři by si měli zvyknout, že zastupují zájmy těch, kteří je tam dosadili," řekl na dotaz Práva.
Šéf ODS Mirek Topolánek považuje opční smlouvy odborářů ve společnosti ČEZ za zástupný problém, protože kolem energetiky je spousta jiných. "To ať si vyřeší odboráři mezi sebou. Mě zajímají jiné problémy. To je například bezkoncepční politika státu v posledních letech," řekl .
Šéf poslanců US-DEU Karel Kühnl poznamenal, že v řadě podniků v mnoha zemích jsou odboráři "miniaturními spoluvlastníky". "Já v tom nic tak zvláštního nenalézám. Nevzrušuje mě to," řekl Právu.
Také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Milan Štěch nepovažuje za správné, aby odboroví předáci a státní úředníci, kteří zasedají ve statutárních orgánech podniků, využívali finančních požitků z toho plynoucích jen ve svůj osobní prospěch.
"Na jejich místě bych nikdy nepřipustil, aby odměny ve statutárních orgánech byly nepřiměřené. Navíc bych dojednal, aby drtivá část jakýchkoli odměn, ne-li všechny, se stala majetkem instituce, která své zástupce do dozorčí rady vyslala. V případě zástupců zaměstnanců tedy jejich základní odborové organizace," řekl Právu Štěch.
Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban k problému uvedl: "Všichni členové statutárních orgánů mají uzavřeny mandátní smlouvy. Obdobně je to u ČEZ. Přesné znění těchto smluv schvaluje valná hromada společnosti. Jedná se o standardní způsob zainteresovanosti manažerů a členů orgánů na rozvoji tržní hodnoty daného podniku."
Naopak Štěchovi se líbí systém, který uplatňují v Německu. Zástupci zaměstnanců ve statutárních orgánech podniků tam dávají převážnou část své odměny do společných odborových fondů.