Článek
„Krávy mají v moderní stáji lepší klima než já v kanceláři,“ říká s úsměvem Marek Vomela, ekonom Agrasu Bohdalov.
I na místní farmě řeší víc než kdy jindy tepelný stres. Celková pohoda černobílých zvířat totiž ovlivňuje jejich užitkovost. Základem moderní farmy nadupané technologiemi je velká vzdušná stáj, odvětraná z více stran.
„Spousta věcí tady funguje automaticky. Tamhle na stěně stáje je teplotní a povětrnostní čidlo naší meteostanice, svinovací rolety pak samy reagují na pohyb slunce a zajišťují kravám stín,“ ukazuje Vomela na zařízení na bočních stěnách.
V pátek dopoledne stínily rolety na východní straně kravína, polednímu slunci brání odizolovaná střecha a jižní stěna, západní sluníčko pohlídají zase stínící rolety na druhé straně.
„Moderní stáje jsou stavěné spíše proti vedru než proti mrazu,“ shrnuje Vomela.
Hřebenový světlík je odvětraný, takže funguje klasický komínový efekt. Teplý vzduch stoupá nahoru a uniká ven. Když přirozený vánek nestačí, nastupuje nucená ventilace. Proudění vzduchu proto pomáhají v posledních letech i obří větráky rozmístěné po celé délce stáje přímo nad zvířaty. Kravín měří na délku 144 metrů, široký je 37 metrů. Aktuálně tam mají 580 holštýnek.
„Je znát, že tepelný stres hůře snáší starší krávy, ty mladé, které ještě nejsou zatížené produkcí, to zvládají lépe,“ zmiňuje vedoucí živočišné výroby Vladimír Musil.
I větráky automaticky reagují na venkovní teploty. „Ventilátory spínají při 18 stupních, až do 25 stupňů se zvyšují otáčky, pak už jedou naplno,“ ukazuje Musil ke stropu.
„Třicítky jsou pro dobytek extrém, záleží i na tom, jak dlouho takové počasí trvá, každý den navíc je znát,“ líčí hlavní zootechnik. Když teplota klesne v noci pod dvacítku, je to na zvířatech ráno znát, protože si více odpočinou.
Farmáři mysleli při stavbě nových kravínů před šesti lety snad na všechno. Stáj podle doporučení postavili kolmo k převládajícímu směru větru, aby co nejlépe fungovala i přirozená ventilace.
Díky péči množství mléka tolik neklesá
Průměrně místní krávy nadojí 38 litrů mléka denně, šampionky zvládnou přes padesát litrů. O takových číslech se legendárnímu inovátorovi Šimonu Pláničkovi ve filmové trilogii Slunce, seno ani nesnilo.
„Tepelný stres je pro krávy velký problém. Dříve klesala produkce kvůli horkům třeba o 15 až 20 procent. S moderními opatřeními je výkyv minimální,“ poukazuje ekonom farmy. Dříve klesalo množství nadojeného mléka za den třeba o pět litrů, teď jsou to podle Musila zhruba dva litry.
Ještě jedna věc je extrémně důležitá – dostatek pitné vody. „Kráva vypije v takovém počasí 100 až 150 litrů za den,“ zmiňuje Musil. Proto musí být ve stáji dostatečný počet napáječek, aby měly dojnice volný přístup k vodě a nemusely o ni bojovat.
Na bohdalovské farmě nadojí denně kolem 35 tisíc litrů mléka, část zpracují ve vlastní mlékárně a prodají přímo ze dvora.
