Hlavní obsah

Na pastvině ve Žďárských vrších se narodilo kolem dvou set jehňat, farmář je chrání i před vlky

Počítky (Žďársko)

Na pastvinách v okolí Počítek na Žďársku se to v posledních týdnech hemží jehňaty. Chovatel Milan Daďourek jich letos napočítal kolem dvou stovek. Mezi zhruba 140 bahnicemi je i devítiletá zasloužilá matka, která už dohromady odrodila kolem patnácti jehňat. Co se může na první pohled jevit jako spousta roztomilosti, znamená ale především spoustu práce.

Farmář musí ochránit 200 jehňat i před predátoryVideo: Jiří Bárta, Novinky

Článek

„Je závěr května a pro nás je to zároveň závěr období, kdy se bahní, čili kdy se rodí jehňata,“ vysvětluje farmář reportérovi Novinek.

Jednapadesátiletý Milan Daďourek, který byl za Piráty krátce i náměstkem ministra zemědělství, je zkušený chovatel. Před lety se zaměřil na masné a odolné plemeno Romney (a částečně chová i křížence s plemenem Suffolk), které i v drsnějších podmínkách Vysočiny vydrží venku prakticky celoročně.

„Letošní první jehně se narodilo 20. dubna, poslední ovce bude rodit nejspíš dnes večer,“ hlásil ve středu dopoledne a ukazoval na zavalitou ovci.

Mezi jehňaty je tedy rozdíl až pět týdnů a na jejich velikosti je to pochopitelně vidět, protože hodně rychle rostou. „Rozptyl je letos větší, obvykle bývá jen tři až čtyři týdny. Je to důležité pro další práci se stádem, aby si byla jehňata věkově co nejblíže,“ vysvětluje Daďourek.

Nejstarším jehňatům už mléko nestačí a ochutnávají i trávu, protože už jim funguje i bachor.

Když se farmáři podaří chytit asi dvoudenní jehně kvůli záběrům, hned začne velké bečení. „Je nervózní, snaží se co nejrychleji dostat k mámě. Ale i starší jehně by se mi snažilo utéct. Matka si ho hlídá, volají se navzájem, kdybych tu byl sám, tak bahnice přijde blíž, vynadá mi a jehně si vyzvedne. Takhle se trochu bojí i ona,“ popisuje farmář chování zvířat.

Zmatky a bečení

Po úterním přesunu z jiné louky teď má skupina bahnic s jehňaty k dispozici asi třetinu z velké patnáctihektarové pastviny. Všude kolem je zatím trávy víc než dost. A protože už je hodně vysoká, menší jehňata v ní nejsou vůbec vidět. Přes den se ale většinou stejně schovávají v remízku, kde jsou ve stínu a bezpečí.

K přehánění stáda na jinou pastvinu je potřeba dostatek lidí. „Je to velice hlučná a zmatečná záležitost, protože matky vědí, kam se jde, odbíhají před stádem a pak se zase vrací pro jehňata. Ta jsou úplně zmatená, neví, co se bude dít, takže přesun doprovází hodně bečení a zmatků,“ popisuje Milan Daďourek.

V této fázi se musí obejít bez vycvičeného psa, protože jehňata ho ještě neumí respektovat. „A ovce mají naopak tendenci ta jehňata bránit,“ poukazuje Daďourek, že pes by rychle ztratil potřebné sebevědomí.

Dvojitý plot proti predátorům

Období bahnění pod širým nebem je pro chovatele extrémně náročné, protože musí i bez psa stádo ochránit. Proti predátorům si pomáhá dvojitým oplocením, což považuje za nejjistější řešení. Za drátěným pletivem je zhruba s půlmetrovým odstupem ještě elektrický ohradník.

Problémy dosud neměl farmář s vlky, kteří se ve Žďárských vrších před čtyřmi roky usadili, ale spíše s toulavými psy nebo liškami. „Snažíme se o to, aby překážka byla skokem jen obtížně překonatelná,“ poukazuje farmář.

Vlk by musel přeskočit oba ploty zároveň a překonat kromě výšky i vzdálenost. „Podhrabáním by se dostal do pasti mezi pevné pletivo a elektrickou síť,“ líčí Milan Daďourek. Kdyby nebyli v oblasti vlci, s náročnými bezpečnostními opatřeními by mohl skončit hned po bahnění.

Výběr článků

Načítám