Článek
„Minimální záloha na sociální pojištění pro hlavní činnost vzroste ze 4759 na 5720 korun, u zdravotního pojištění to bude ze 3143 na 3 306 Kč,“ potvrdila daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Forvis Mazars.
Změny se dotknou i lidí platících daně paušálem. „V prvním pásmu se měsíční platba zvýší dokonce o 1268 Kč na 9 984 korun,“ doplnila Ivanco. Ve druhém a třetím pásmu by měla podle serveru Podnikatel.cz zůstat stejná.
U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) na vedlejší činnost bude nárůst mírnější. Minimální odvody na sociální pojištění se u nich zvýší ze 1496 na 1574 korun.
„Živnostník, který nemá samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní zdroj příjmů, nemusí platit měsíční zálohy. Odvádí až pojistné ve výši vypočtené v každoročním přehledu o výši daňového základu,“ uvádí ke zdravotnímu pojištění podnikatelů „na vedlejšák“ Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Příčinou tak výrazného nárůstu jsou dva faktory. První je standardní meziroční růst průměrné mzdy, která je pro rok 2026 stanovena na 48 967 Kč. Je tedy zhruba o pět procent vyšší.
„Druhým vlivem je navýšení minimálního vyměřovacího základu u sociálního pojištění, a to z letošních pětatřiceti procent na čtyřicet procent průměrné mzdy v roce příštím,“ doplnila Martina Šotníková, daňová poradkyně ze společnosti Rödl & Partner.
Jedná se už o několikátý růst vyměřovacího základu v řadě, který zavedl vládní konsolidační balíček. „Vláda tento krok odůvodňovala snahou zajistit podnikatelům a živnostníkům důstojnější budoucí důchody, protože minimální odvody generují i minimální penze,“ doplnila Gabriela Ivanco.
Změna se týká zejména drobných živnostníků, kteří platí minimální zálohy. „Ti, kdo odvádějí více na základě skutečných příjmů, zaznamenají nárůst jen v souladu s růstem průměrné mzdy,“ řekla Ivanco.
Někteří zdraží, další to risknou načerno
„Největší dopad pocítí nejmenší živnostníci, kteří jedou na minimum. Zvýšení je poměrně výrazné, takže část z nich se bude snažit promítnout vyšší odvody do svých cen. Jenže ne vždy se to na trhu podaří, protože konkurence a kupní síla zákazníků mají své limity,“ konstatovala Šotníková.
Dá se tedy podle ní čekat, že někteří podnikatelé to vyhodnotí tak, že se jim hlavní činnost nevyplatí, a ukončí ji – buď úplně, nebo formálně. Pak mohou pokračovat načerno, nebo si podnikání nechají jen jako vedlejší činnost při zaměstnání. O tom, jak v Česku bují černý trh práce a kolik to stojí český státní rozpočet, si můžete přečíst ZDE.
Podle Gabriely Ivanco lze dopady vnímat dvojím způsobem. „Na jedné straně vyšší odvody posílí příspěvky OSVČ do důchodového a zdravotního systému. Na druhé straně ale zvýšení záloh znamená citelné zatížení pro menší podnikatele a může jim zkomplikovat cash-flow či motivaci podnikat,“ upřesnila.
„Určité úlevy ale systém nabízí. Začínající podnikatelé v prvních dvou letech platí minimální zálohy jen 3575 Kč. Navíc je nemusí odvádět průběžně, ale mohou je doplatit až po skončení zdaňovacího období,“ dodala.
