Článek
Limit pro povinnou účast na důchodovém pojištění u vedlejší samostatné výdělečné činnosti se totiž každoročně zvyšuje s růstem průměrné mzdy. Příští rok tak stoupne na téměř 124 tisíc korun.
Pokud daňový základ, což je zjednodušeně zisk po odečtení výdajů, z vedlejší samostatné výdělečné činnosti za celý rok 2027 nedosáhne této výše, odvody na sociální pojištění se platit nemusí.
„Zaměstnanci, kteří si přivydělávají podnikáním, tak mohou mít z vedlejší činnosti vyšší daňový základ než letos, aniž by jim z tohoto důvodu vznikla povinnost platit sociální pojištění. Z pohledu odvodů bude podnikání při zaměstnání v příštím roce opět o něco výhodnější,“ uvedla daňová poradkyně z Forvis Mazars Gabriela Ivanco.
Výpočet sociálního i zdravotního pojištění zásadně ovlivňuje, jestli člověk vykonává hlavní či vedlejší činnost. Podmínky výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nejčastěji v praxi splňují podnikající zaměstnanci, penzisté, studenti nebo příjemci rodičovského příspěvku.
Rozhodná částka pro účast na důchodovém pojištění při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se odvozuje od všeobecného vyměřovacího základu a příslušného přepočítacího koeficientu. Při výkonu činnosti pouze po část roku se odpovídajícím způsobem snižuje podle počtu měsíců, v nichž činnost nebyla vykonávána.
Pro posouzení povinné účasti na důchodovém pojištění není rozhodující samotná výše příjmů, ale daňový základ ze samostatné činnosti, tedy příjmy snížené o související výdaje. „Při ročních příjmech ve výši 300 000 korun a uplatnění 60% výdajového paušálu bude daňový základ 120 000 korun, a povinná účast na důchodovém pojištění z vedlejší činnosti tak nevznikne,“ spočítala Ivanco.
Kombinace zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti může být podle ní z pohledu pojistného někdy výhodnější než výkon samostatné činnosti jako hlavní. U vedlejší činnosti se pro účely sociálního pojištění uplatňuje rozhodná částka a za splnění zákonných podmínek se neuplatní ani minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění.
Na druhou stranu, pokud daňový základ z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nedosáhne rozhodné částky a OSVČ není k důchodovému pojištění účastna dobrovolně, období této činnosti se samo o sobě nezapočte jako doba důchodového pojištění.
Spolupracující manželé
Výše rozhodné částky může hrát roli také u spolupracujících osob. Typickým příkladem může být situace, kdy jeden z manželů podniká a druhý je zaměstnancem a současně pomáhá druhému v podnikání jako spolupracující osoba.
„Pokud daňový základ spolupracujícího manžela z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nedosáhne rozhodné částky, nemusí z této činnosti vzniknout povinnost platit sociální pojištění. Rozdělení příjmů a výdajů mezi spolupracující osoby tak může ovlivnit i celkové odvodové zatížení rodiny,“ dodala Gabriela Ivanco.
