Článek
Při švarcsystému lidé pracují jako osoby samostatně výdělečně činné pro firmu či instituci na živnostenský list, respektive na fakturu místo pracovní smlouvy.
„Vláda chystá novou definici závislé práce, která zlegalizuje 70 až 90 procent dnešního švarcsystému. Jedná se o 50 000 až 80 000 lidí, na jejichž faktické ekonomické závislosti se nic nemění. Stát ji ale podle nové definice nebude moci postihnout,“ upozornila PAQ Research.
Podle ní je už současná definice švarcsystému nejednoznačná, což ztěžuje jeho účinné potírání. Počet oficiálně odhalených případů je podle organizace dlouhodobě nízký i proto, že kontrolní kapacita státu je omezená.
Ministerstvo práce a sociálních věcí reagovalo, že cílem připravované úpravy není švarcsystém legalizovat, ale zvýšit právní jistotu a jasněji odlišit skutečné podnikání od zastřeného výkonu závislé práce. Novou definici zaměstnání navrhlo do novely zákoníku práce v souvislosti s připravovaným zákonem o platformové práci. Normy nyní projedná Sněmovna.
OSVČ v Česku tvoří více než pětinu pracovní síly
Kvůli tomu, že pracují jako OSVČ, mají tito lidé obvykle nižší odvody a jejich faktický zaměstnavatel za ně neplatí sociální a zdravotní pojištění jako u zaměstnanců. Zároveň nemají nárok na některé zaměstnanecké výhody, například placenou dovolenou či náhradu mzdy při nemoci, a do budoucna mohou mít nižší důchod.
V Česku je přes milion OSVČ, které tvoří zhruba 22 procent pracovní síly. Podle expertů PAQ jde o jeden z nejvyšších podílů v Evropě.
Největší podíl švarcsystému u nás experti odhadují v IT, finančních službách včetně pojišťovnictví a administrativních a podpůrných činnostech. Tam patří například různá call centra, pracovní a cestovní agentury nebo soukromé bezpečnostní služby. Výrazně se švarcsystém týká také dopravy, stavebnictví, gastronomie nebo odborných služeb, jako jsou účetnictví, poradenství, právní či technické činnosti.