Hlavní obsah

Počet kyberútoků na klienty bank loni vzrostl na trojnásobek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Banky loni v oblasti kyberpodvodů zaznamenaly 69 685 okradených klientů. V průměru přišli o 19 357 korun. Celková škoda dosáhla 1,35 miliardy korun. Oznámila to Česká bankovní asociace (ČBA). Oproti roku 2022 se jedná o trojnásobný nárůst. Škoda ovšem klesla.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Nejčastějšími terči jsou lidé ve středním věku 36 až 44 let. O něco častěji jsou oběťmi ženy. Ale muži přicházejí o větší částky,“ konstatoval Tomáš Stegura z ČBA.

Podle statistik policie byl ovšem loňský nárůst kyberpodvodů zatím nejnižší od roku 2017. Evidovala 19 592 nahlášených případů, což v porovnání s rokem 2022 představuje nárůst o 5,5 procenta. Předloni byl přitom meziroční nárůst stoprocentní. Rozdíl oproti bankovním údajům je kvůli tomu, že bance klienti hlásí většinu škod, zatímco na hlášení policii často rezignují.

„Loni kyberpodvody činily jedenáct procent všech trestných činů v České republice. Pachatelé se tak přesouvají do internetového prostoru, který je pro ně výhodnější a anonymnější,“ řekl Ondřej Penc z odboru Prevence Policie ČR. Objasněnost je tak poměrně nízká.

Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta

Ekonomika

„Ty legendy jsou stále stejné, podvodníci se vydávají za bankéře či policisty,“ uvedl. Mezi jeden z nejzávažnějších typů podle něj stále patří podvodné telefonáty, takzvaný vishing.

Obavy z umělé inteligence

Je to o to nebezpečnější, že kyberpodvodníci už nyní dokážou nejen věrně napodobit telefonní číslo instituce, za kterou se vydávají, ale s využitím umělé inteligence i hlas a při videohovorech i podobu toho, za koho se vydávají. Do budoucna se tak policie obává i napodobování hlasu známých osobností. „Je tak stále těžší rozeznat podvodný telefonát od toho pravého,“ dodal Penc.

Podvodníci přitom podle něj dokážou zmanipulovat i inteligentní lidi natolik, že jim podlehnou a uvěří jim.

„Často se tak stává, že klienti věří více podvodníkovi než bankéři, a nechtějí se od transakce nechat odradit,“ prozradil Stegura. Upozornil přitom, že pokud lidé mají pocit, že se stali oběťmi podvodu, mají to bance okamžitě oznámit. Není sice garance, že se podaří peníze zachránit, ale za zkoušku to stojí.

Mezi podvody podle ČBA stojí nejenom snaha využít strachu, že jim někdo napadl účet, takže dají falešnému bankéři přístup ke svému účtu nebo přímo převedou peníze, kam lidem řekne, ale i snaha nalákat oběť na lákavou investici či reakce na její inzerát. Napadený člověk pak za pomoci odkazu třeba na falešnou stránku dopravce nechtěně odhalí kyberšmejdům přístupová hesla ke svému účtu.

Často přitom lidé posílají podvodníkům peníze i opakovaně. Největší škoda u jednoho člověka přitom podle údajů bank dosáhla patnáct milionů korun, zachránit se podařilo u jednoho z jejich klientů třináct milionů.

Potraviny konečně zlevňují. I plechovka plzně

Ekonomika

Reklama

Výběr článků

Načítám