Hlavní obsah

Platy neporostou, úřady redukují místa

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vláda letos začala snižovat počet pracovních míst ve státní správě, k další redukci přistoupí v lednu. Zároveň ale pokrátí objem peněz na platy o dvě procenta, takže zaměstnanci státu nemohou počítat s tím, že si finančně polepší.

Foto: Profimedia.cz

Pohoršit by si neměli lékaři ani učitelé, stát by jim měl příští rok platy zvednout.

Článek

„Průměrný plat rozpočtu resortu ministerstva financí na rok 2024 vzroste o čtyři koruny,“ sdělila Právu mluvčí tohoto ministerstva Gabriela Krušinová.

Platy více než poloviny zaměstnanců ministerstva pro místní rozvoj jsou hrazeny z prostředků EU, celkem tak výdělky v resortu klesnou v lednu meziročně v průměru o 114 korun. „Co se týká poklesu průměrného platu zaměstnanců, jejichž platy jsou hrazeny ze státního rozpočtu, pokles činí 1104 korun, tedy 1,94 procenta,“ informovala mluvčí Veronika Hešíková.

David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu uvedl, že příjmy zaměstnanců klesnou v oblasti nenárokových složek platu.

Stát pošle přes zaměstnanecké benefity bankám stamiliony

Ekonomika

„Předpokládáme, že průměrný nominální plat zaměstnanců v našem resortu zůstane v příštím roce na obdobné výši, na které je letos,“ sdělila pak Petra Hrušová z tiskové oddělení ministerstva kultury.

Platy policistů a hasičů nakonec zůstanou příští rok stejné jako letos, provozní úspory se budou v jejich resortu hledat jinde. Pohoršit by si neměli ani učitelé, kterým by měl stát jako jediným spolu s lékaři platy zvednout.

Každý správce kapitoly má dvě možnosti
Zbyněk Stanjura

Udržet platovou úroveň mohou resorty rušením míst a agend. „Každý správce kapitoly má dvě možnosti. Buď zachová stejný počet pracovních pozic za nižší platy, nebo najde úsporu v počtu pozic a dá svým zaměstnancům vyšší platy,“ řekl Novinkám a Právu ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Bude záležet na každém z ministrů či ředitelů organizačních složek státu, jak se k tomu postaví,“ dodal. Úspory má zajistit i ořezání benefitů pro pracovníky veřejné sféry na polovinu.

Vláda schválila, že počet úředníků na ministerstvech a úřadech klesne od ledna o 2636. Počet úřednických míst se tak od jejího nástupu sníží o 4,5 procenta na 73 232. Koalice Spolu slibovala třináctiprocentní pokles. Řada rušených míst je teď navíc neobsazených, případně úředníci z nich budou přeřazováni na jinou pozici.

Na ministerstvu průmyslu má být k 1. lednu 958 systemizovaných míst, což je o 14 víc než na začátku letoška. V České obchodní inspekci, kterou má ministerstvo v gesci, ale počet míst klesne o 11, tedy o 2,5 procenta na 432.

Na ministerstvu pro místní rozvoj zruší v lednu patnáct pozic. Letos ale resort navýšil počet systemizovaných míst o 65. Většinou však šlo o místo na dobu určitou, které je hrazené z prostředků EU.

Ministerstvo životního prostředí po Novém roce zredukuje v rámci své kapitoly počet pozic o osmdesát. „V rámci resortu MPSV rušíme obecně místa, která jsou dlouhodobě neobsazená, popřípadě se znovu neobsadí v rámci přirozené fluktuace zaměstnanců. Celkem jde o 1812 míst,“ uvedl Jakub Augusta, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

To stejně jako MŽP plánuje, že tímto způsobem může najít peníze pro to, aby úředníkům mohlo aspoň trochu přidat. „Zeštíhlování je cestou, jak mít možnost dobře odměnit kvalitní zaměstnance, aniž by se to dotklo vykonávaných činností,“ potvrdil Augusta.

ČNB jde příkladem

Resort ministerstva financí, kam spadají i finanční nebo celní správa, snížil během letoška počet služebních a pracovních míst o 421, tedy o 1,8 procenta na 23 458.

Výraznější redukci míst provedla Česká národní banka, která ovšem není financována ze státního rozpočtu. Počet pracovních pozic v ČNB letos klesl z 1516 na 1439, tedy o 5,1 procenta. Ředitelských pozic, na které dohlíží bankovní rada, zůstalo v rámci racionalizace provozu banky čtrnáct místo původních sedmnácti.

Průměrná nominální mzda v ČNB v příštím roce vzroste podle dohody vedení centrální banky s odbory o 4,4 procenta, letos stoupla o 4,5 procenta. „V době, kdy je důležité neroztáčet mzdově-inflační spirálu, jdeme příkladem, jak prostřednictvím umírněných mzdových požadavků bojovat s inflací,“ prohlásil guvernér ČNB Aleš Michl.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám