Článek
„V Mixitu sledujeme u pistácií situaci, která v něčem připomíná dokonalou bouři,“ řekl Martin Wallner, spolumajitel společnosti Mixit, která prodává müsli a ořechové směsi.
Zatímco loni se ceny vyloupaných jader pohybovaly kolem 500 až 600 korun za kilogram, letos v březnu vyskočily až na 850 korun. „Nejde o postupné kolísání, ale o citelný nárůst způsobený kombinací geopolitiky a extrémní popularity produktů z pistácií,“ dodal.
Zdražení se promítá i do cen výrobků, ve kterých se pistácie používají – od dezertů přes zmrzliny až po snídaňové směsi. Nejvíce rostou ceny vyloupaných jader, která využívá potravinářský průmysl. Celé pistácie ve skořápce zdražují mírněji.
Poptávku výrazně zvedly trendy na sociálních sítích, zejména virální dubajská čokoláda a dezerty s pistáciovým krémem. Podle Wallnera právě boom těchto produktů vyprázdnil sklady a vyhnal ceny do extrémů. Singapurský deník The Straits Times upozornil, že virální pistáciové produkty přispěly k prudkému nárůstu globální poptávky.
Luxusní zboží
Pistácie se pěstují jen na několika místech na světě – hlavně ve Spojených státech, Íránu a Turecku. Jakmile přestane fungovat jeden z nich, pocítí to celý trh. Právě to se teď děje: omezení íránských dodávek způsobilo, že se evropští odběratelé ve velkém obrátili na kalifornské farmáře, kteří čelí násobně vyšší poptávce a agresivně zdražili.
„Americká pistácie se letos v březnu stala pro celý svět bezpečným přístavem,“ popsal Wallner.
Roste i cena dopravy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě se prodlužují lodní trasy, zdražuje přeprava a chybí kontejnery. „I když odebíráme z druhé strany světa, globální trh s pistáciemi funguje jako spojené nádoby,“ dodal Wallner. Podle ukrajinského zemědělského serveru UkrAgroConsult patří logistické problémy dnes k hlavním důvodům, proč ceny zůstávají vysoko.
Podle Potravinářské komory se pistácie dostávají na hranici přepychového zboží. „Nacházíme se v bodě, kdy se pistáciové jádro stává luxusní komoditou,“ řekl její mluvčí Marek Zemánek. Pistácie patří mezi prémiové komodity jako káva, kakao nebo olivový olej – jejich produkce je citlivá na klima i geopolitiku a ceny proto kolísají více než u běžných potravin.
Do budoucna může situaci zhoršit i nedostatek vody. Pistáciové sady, zejména v Kalifornii, jsou na vodu náročné a častější sucha představují další riziko. Navíc nejde o plodinu, kterou lze rychle „dovyrábět“ – nové stromy začnou plodit až za pět až sedm let. Nabídka tak na rostoucí poptávku reaguje jen velmi pomalu.
Jak se pěstují pistácie
- Pistácie plodí strom zvaný řečík pistáciový. I v teplejších oblastech Česka ho lze pěstovat, spíše ale pro okrasu než pro úrodu. Snese mrazy do minus 15 stupňů.
- Protože na jaře potřebuje k probuzení vyšší teploty než meruňky nebo broskvoně, raší později – a je tak méně ohrožen pozdními mrazíky.
- Kdo chce pistácie sklízet, potřebuje dva stromy: samčí a samičí. Plody dozrávají na podzim, ale jen pokud je vegetační sezona dost dlouhá.
- Strom pochází z Blízkého východu, a proto vyžaduje co nejslunnější a nejsušší místo.


