Článek
Zatímco nyní lidé vyhazují plastové lahve do žlutých kontejnerů, nově je podle Hladíkova návrhu měli nosit zpět do obchodů nebo třeba odevzdávat kurýrům online supermarketů. Výměnou za to by jim obchodník vrátil zálohu. Podle plánů měla činit čtyři koruny za lahev.
„Byl by to krok zpátky a zbytečná zátěž pro občany,“ prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Současný systém třídění označil za efektivnější.
Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé), který má nyní na starosti řízení ministerstva životního prostředí, dodal, že návrh neodpovídá programovému prohlášení Babišova kabinetu.
Zálohování chtěla zavést předchozí vláda Petra Fialy (ODS), nedokázala jej ale prosadit. Jedním z důvodů byla kritika obcí a profesních svazů.
Obce se podobně jako odpadové společnosti obávaly ztráty příjmů, které inkasují za prodej části vytříděných obalů. Například ostravská svozová firma OZO Ostrava dříve uváděla, že by případný výpadek mohl dosáhnout 20 až 25 milionů korun ročně.
Proti zálohování se tehdy i nyní vymezila Hospodářská komora. „Vhodnější je investovat do osvěty, zahušťování a modernizace stávající sběrné sítě a do třídících technologií, případně zohlednit inovativní nástroje, jako je digitální zálohovací systém,“ prohlásil Jan Mraček, předseda Sekce životního prostředí Hospodářské komory.
Zavedení záloh naopak podporují nápojářské firmy, které by tím získaly přístup k cenné surovině. Zálohování požadovaly též ekologické organizace. Zejména kvůli tomu, že v některých zemích výrazně zvyšuje návratnost obalů a snižuje volně pohozený odpad.