Článek
„Na absenci informací o přesných dopadech dávky si dlouhodobě stěžovaly terénní sociální služby, ale i politici a političky. Nyní budeme mít veřejně přístupnou kalkulačku, kde si může každý svoji situaci spočítat,“ řekla socioložka Lucie Trifajová z Centra pro společenské otázky - SPOT, jež je jednou z organizací, které kalkulačku připravily.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí by se přechod na dávku měl týkat několika set tisíc lidí. Ministerstvo kalkulačku zatím nemá. Když se superdávka projednávala v parlamentu, ministerstvo tvrdilo, že ji nemůže připravit, dokud nebude jasné, které pozměňovací návrhy projdou.
A v dohledné době nepřipraví. „V tuto chvíli je pro nás prioritou zprovoznění aplikace pro výplatu dávky, a také proškolení zaměstnanců Úřadu práce. Zde nemůže dojít k žádnému zdržení, proto se na to nyní soustředí veškeré naše kapacity,“ řekl mluvčí ministerstva Jakub Augusta.
Organizace připravily vlastní kalkulačku, která je orientační a nezohledňuje připravované majetkové testy. „Ministerstvo ji slibovalo, ale není. A my ji pro práci s našimi klienty potřebujeme,“ konstatovala Martina Zikmundová z České asociace streetwork pracující s lidmi v nepříznivé sociální situaci.
Podle Trlifajové na rozdíl od předchozích podobných nástrojů reflektuje i složité sociální situace, nestabilní zaměstnání a bydlení, exekuce a insolvence. „Právě exekuce hodně provázejí dlouhodobou nezaměstnanost,“ podotkla Trlifajová.
Výpočet tak vedle mzdy mimo jiné zahrnuje pravidelně vyplácené nepojistné dávky, daně a exekuční a insolvenční srážky ze mzdy. Neumí ovšem vyhodnotit příjmy podnikatelů a živnostníků, náklady se zaměstnáním, splátky dluhů, které nejsou exekučně sráženy, či snížení superdávky třeba kvůli tomu, že děti chodí za školu.
Rodina se čtyřmi dětmi, které mají speciální vzdělávací potřeby, z Plzně s příjmem 27 000 hrubého a nájmem 9200 Kč, platbami za energie 4500 Kč a poplatky za služby 1000 korun dostane oproti současnosti o pět tisíc navíc. Ale u jiných to má být horší.
Například lidé s nízkými příjmy, kteří ale mají v porovnání s nimi velké výdaje na bydlení, si proti současnému stavu zřejmě pohorší. „Příliš nízké uznatelné náklady na bydlení jako problém zůstávají i po změnách v průběhu projednávání,“ uvedl Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.
Například osamělá seniorka žijící v městském bytě v Praze s důchodem 17 400 korun měsíčně a náklady na bydlení ve výši 11 561 korun nyní dostává dávky na bydlení ve výši 6341 korun, po změně to podle kalkulačky bude 5631 Kč. Tedy o 710 korun méně.
Povinný majetkový test
Superdávka nebo také dávka státní sociální podpory má postupně nahradit příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Bude se skládat ze čtyř částí, bonusu na bydlení, na živobytí, na bydlení a na dítě. Bude u ní povinný majetkový test, tedy například omezení peněz, které mají příjemci na účtech.
Přihlížet se má i k tomu, zda děti chodí do školy a zda se příjemci dávky, pokud to nejsou například senioři či rodiče malých dětí, snaží pracovat nebo si aspoň práci aktivně hledají.
