Penzijní fondy vynesly víc, ale inflaci neporazily

Vklady více než 2,7 milionu Čechů, kteří si v těchto fondech stále spoří, se tak ve většině případů za posledních deset let reálně znehodnotily o více než dvacet procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Freedom Financial Services (FFS), kterou má Právo k dispozici.

Podle ní nadstandardní úrok loni připsala klientům pouze Penzijní společnost Conseq, a to 4,4 procenta. „Pokud ale započítáme inflaci, tak celkový reálný výnos tohoto transformovaného fondu je za posledních deset let minus 19,43 procenta. Tyto výsledky žádného klienta asi nepotěší,“ podotkl produktový manažer FFS Zdeněk Bartoš.

Navíc i letos má být průměrná inflace podle ČNB vyšší než 11 procent, zatímco výnos konzervativního penzijního spoření se dá znovu očekávat jen v jednotkách procent.

„Očekávání je, že po několika letech nízkých výnosů z důvodu základních úrokových sazeb blízkých nule jsou nové postupné investice transformovaného fondu již s aktuálními úrokovými sazbami a výnosy se zlepšují,“ uvedl minulý měsíc pro Právo předseda představenstva KB Penzijní společnosti Vladimír Jeřábek. „V následujících letech pak budou výnosy transformovaných fondů postupně směřovat nad 2,5procentní úroveň,“ dodal.

Naposledy se transformovaným fondům podařilo svou výkonností inflaci porazit v roce 2016, kdy průměrný výnos činil 0,8 procenta a růst cen 0,7 procenta. Do transformovaných fondů původního penzijního připojištění nelze už deset let vstupovat.

Za inflací zaostávají kvůli vysoce konzervativním strategiím. Na rozdíl od nových, takzvaných účastnických fondů, které umožňují volit různé investiční strategie, totiž ručí ze zákona za to, že se úspory nesníží. Celkem mají Češi v transformovaných fondech uloženo 463,8 miliardy korun.

Ani účastníky doplňkového penzijního spoření ale loňské výnosy nepotěšily. Většina účastnických fondů, ve kterých si spoří a investuje 1,6 milionu lidí, kvůli vývoji na kapitálových trzích prodělala. Dynamické fondy, které se zaměřují hlavně na akcie, uzavřely rok 2022 průměrně s výsledkem minus 10,94 procenta, vyvážené minus 6,24 procenta. Konzervativní fondy se zhodnotily v průměru o 0,37 procenta.

Za deset let existence vykazují dynamické fondy podle Asociace penzijních společností průměrný roční výnos čtyři procenta, což však je ani ne jeden procentní bod nad průměrnou roční inflací. Ostatní fondy svou výkonností na růst cen dlouhodobě nestačí.

Experti na důchodové systémy i někteří politici už dlouho mluví o tom, že systém takzvaného třetího důchodového pilíře­ neplní svoji funkci, protože lidem dostatečně nepomáhá zajistit se na stáří. Národní rozpočtová rada letos upozornila, že výnosy českých penzijních fondů jsou v rámci zemí OECD jedny z nejnižších, zatímco poplatky za správu peněz spořených na stáří naopak patří mezi nejvyšší.

„Systém nefunguje ani jako vhodný investiční nástroj. Reálné výnosy z něj jsou dlouhodobě záporné, poplatky za správu vysoké. Podílníkům se vyplatí spořit v rámci tohoto systému jen díky příspěvkům od státu do něj vložených a díky daňovým odpočtům jak na straně zaměstnanců, tak zaměstnavatelů,“ stojí v analýze rozpočtové rady.

Vláda chce od příštího roku změnit výši státních příspěvků a motivovat tak účastníky k posílání vyšších měsíčních úložek. Jak už Právo informovalo, dolní hranice úložky, od které vzniká nárok na státní příspěvek, se má od ledna zvýšit z 300 korun na 500 korun, horní hranice úložky, nad kterou příspěvek již dále neroste, stoupne z nynější tisícikoruny na 1700 korun. Těm, kteří si budou spořit 1700 korun a více, by měl stát přispívat 340 korun.

Nyní je maximální příspěvek 230 korun při měsíční úložce aspoň 1000 korun. Příspěvek státu by měl při úložce 500 až 1700 korun činit vždy 20 procent vložené částky.

„Klienti zůstávající v transformovaných fondech budou i nadále přes nominálně vyšší příspěvky, které budou muset pro dosažení státní podpory posílat, realizovat dlouhodobou ztrátu hodnoty svých prostředků,“ uvedl Zdeněk Bartoš z Freedom Financial Services.

O něco optimističtější pohled podle něj nabízí dlouhodobé výsledky některých účastnických fondů doplňkového penzijního spoření. „Například Akciový účastnický fond Penzijní společnosti České spořitelny zhodnotil za posledních deset let prostředky klientů průměrně o 5,14 procenta, Globální akciový účastnický fond společnosti Conseq dokonce o 6,15 procenta,“ vypíchl Bartoš.

Lidé mohou své peníze převést z transformovaného fondu do některého z účastnických. Kvůli možnému propadu ak­ciových trhů by však měli přechod vždy dobře zvážit zejména ti, kteří mají krátce před důchodem. Odborníci jim ho nedoporučují.

„Naopak u účastníků, kteří mají deset a více let před důchodem, nedává moc smysl zůstávat v transformovaných fondech. Takto dlouhá doba je obvykle dostatečná pro vyrovnání případných poklesů u dynamických strategií,“ tvrdí Bartoš.