Článek
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) poskytl Novinkám seznam žalovaných společností i částek, které po nich požaduje. Jejich přesný součet činí 22 271 722 korun.
Nejvíce má vrátit Oseva Agri Chrudim, a to 2,55 milionu korun. Po ZS Vilémov fond žádá 1,92 milionu, po Alimexu Nezvěstice 1,66 milionu a po společnosti Zemos 1,52 milionu korun. U osmi z 28 firem částka přesahuje milion korun.
„Částka přibližně 22 milionů korun představuje žalovanou jistinu. Jedná se o rámcový součet podpor vyplacených na základě smluv, u nichž PGRLF uplatňuje nárok na jejich vrácení s odkazem na ustanovení paragrafu 4c zákona o střetu zájmů,“ sdělila mluvčí fondu Barbora Šenfeldová.
Fond požaduje také takzvané příslušenství, tedy další částky spojené s pohledávkami. Jejich výši ani přesnou skladbu neuvedl.
Ve všech případech šlo o program Zemědělec. Firmy si vzaly investiční úvěry u komerčních bank a garanční fond jim z veřejných peněz hradil část úroků. Samotnou půjčku splácely bankám. Nešlo tedy o klasickou investiční dotaci, z níž by stát přímo zaplatil například nákup traktoru. Příspěvek fondu však firmám úvěr zlevnil a snížil tak náklady jejich investice.
Babišův střet zájmů. Firmy neměly dostat vůbec nic
Fond netvrdí, že by společnosti peníze použily v rozporu s účelem programu nebo nedoložily pořízené investice. Problém vidí v tom, že podporu tehdy vůbec neměly obdržet.
Premiér Babiš převedl Agrofert v roce 2017 do dvou svěřenských fondů. České správní soudy později v případech zemědělských dotací ale shledaly, že holding prostřednictvím tehdejší struktury nadále ovládal.
Garanční fond nyní tvrdí, že zákaz v zákoně o střetu zájmů se týkal také jeho příspěvků na úroky. Zda to tak je, nyní budou rozhodovat soudy. Fond je státem vlastněná akciová společnost a podporu poskytoval na základě smluv, nejde tedy o zcela stejný případ jako u běžných dotací vyplácených úřadem.
Agrofert podrobnosti ke své obraně nesdělil. „Průběh řízení nekomentujeme. Stále platí, že jsme přesvědčeni, že jsme dotace čerpali v souladu se zákonem a máme na ně nárok,“ uvedl mluvčí holdingu Pavel Heřmanský.
Právní analýzy prozatím nezveřejní
PGRLF odmítl zveřejnit právní analýzy, na jejichž základě se rozhodl peníze vymáhat. Podle Šenfeldové dokumenty souvisejí s uplatňováním nároků fondu a mohlo by dojít k oslabení jeho postavení před soudy.
Bez analýz a samotných žalob tak zatím není veřejně známé, jakým přesným právním způsobem chce PGRLF již vyplacené peníze získat zpět.
U současných žádostí firem Agrofertu zastává garanční fond ovšem jiný postoj. Podle jiné, již zveřejněné analýzy advokátní kanceláře Portos, už po vložení holdingu do nového RSVP Trustu letos v únoru nevidí překážku pro jejich vyřizování.
