Hlavní obsah

Odlišné strategie cenových stropů energií: ČR pomáhá více domácnostem, Německo průmyslu

29. 11. 2022, 15:21

Česko i Německo přistoupily od příštího roku k zastropování cen energií, jejich koncepce jsou však odlišné. Zatímco český systém cenových stropů omezí náklady na energie hlavně domácnostem, v Německu by měl z opatření těžit více průmysl. Česko navíc na rozdíl od Německa a dalších okolních zemí zastropování nelimituje spotřebou, vyplývá z komentářů analytiků.

Foto: Denis Balibouse, Reuters

Ilustrační foto.

Článek

Německá vláda schválila maximální ceny elektřiny a plynu v minulém týdnu.

Za elektřinu budou domácnosti spolu s menšími a středními podniky platit 40 centů (9,70 Kč) za kilowatthodinu (kWh), a to až do výše 80 procent jejich předchozího ročního průměru spotřeby.

Pro průmyslové zákazníky je stanovena cena 13 centů (3,20 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent loňské spotřeby.

U plynu budou mít domácnosti a malé a střední podniky 80 procent předchozí průměrné roční spotřeby za 12 centů (2,90 Kč). Průmysloví zákazníci budou mít nárok u 70 procent předchozí spotřeby na sedm centů (1,70 Kč).

Německo zastropuje ceny plynu o dva měsíce dřív

Ekonomika

Česká vláda v říjnu stanovila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejný sektor cenové stropy na energie na šest korun za kWh elektřiny a tři koruny za jednu megawatthodinu (MWh) plynu. Využívání cenového stropu přitom v Česku není nijak limitováno spotřebou.

„Německo vždy spatřovalo prioritu v podpoře domácího průmyslu a tuto orientaci znovu potvrdilo,“ řekl analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor.

Poukázal přitom na zastropování cen elektřiny, kde Německo stanovilo cenový strop pro velké podniky na 130 eur za MWh, tj. mnohem níže než u domácností se 400 eury za MWh.

V Česku jsou cenové stropy pro domácnosti a malé a střední firmy naopak vyrovnané a pro velké firmy se to nyní připravuje.

„Tedy vyšší pomoc ve srovnání s německými domácnostmi, nižší ve srovnání s německým průmyslem,“ uvedl Gavor. Navíc připomněl, že pro české domácnosti je výhodou, že zastropování cen není nijak omezeno spotřebou na rozdíl od Německa, ale také například od Rakouska, Polska či Maďarska.

Jako střet koncepcí označil nastavení cenových stropů na energie v ČR a Německu analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Která z nich bude výhodnější, se podle něj ukáže až časem. Napovědět může až příští zima.

„Německo jde cestou nižších stropů pro velké průmyslové podniky, ovšem pouze pro 70 až 80 procent spotřeby roku 2021. Pro menší podniky a domácnosti budou v Německu stropy o dost výše než v ČR,“ uvedl. Německo tak podle Dohnala více dusí investiční aktivitu v energetice a více motivuje k úsporám domácnosti.

„Při porovnání mezd a vládních pomocí v České republice a Německu pomáhá tuzemská vláda vzhledem k aktuálnímu stavu veřejných financí dostatečně,“ řekl analytik XTB Tomáš Cverna.

Připomněl, že Německo kvůli kritice od EU snížilo plánovaný objem pomoci z 200 miliard eur (4,86 bilionu Kč) na 99 miliard eur (2,4 bilionu Kč). Zároveň upozornil, že Němci budou při překročení limitu 80 procent spotřeby z loňska platit plné ceny energií.

Katar se dohodl s Německem na dodávkách zkapalněného plynu

Ekonomika

Reklama

Výběr článků