Článek
„Teplo sice dokáže usmrtit samotné mikroskopické houby, ale toxické látky označované jako mykotoxiny působení tepla nijak neznehodnotí,“ upozornila ve zprávě ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Viditelný plesnivý povlak na povrchu podle ní představuje pouhou špičku ledovce, pod ním se totiž nachází neviditelná síť vláken, která prorůstá hluboko do potraviny.
„Zejména v potravinách s vyšším obsahem vody, jako jsou marmelády, džemy, jogurty nebo měkké ovoce, mykotoxiny bleskově pronikají celým objemem. Tvrzení, že stačí seškrábnout povrch marmelády nebo vyhodit jen jednu plesnivou malinu z krabičky, je proto nebezpečné, toxiny a mikroskopická vlákna už dávno prostoupily i okolní plody,“ uvedla Macková.
Zvláštní opatrnost je namístě také u ořechů, olejnin, obilovin a koření, kde nejčastěji vznikají karcinogenní aflatoxiny. „Zlaté pravidlo prevence zní jednoznačně: jakmile se na potravině objeví plíseň, celá patří bez přemýšlení do koše,“ varovala ředitelka SZÚ.
Riziko nádoru jater
„Dlouhodobé působení této látky na lidský organismus, a to i ve velmi malých dávkách, je prokazatelně spojeno s chronickým poškozením jater a s výrazně zvýšeným rizikem vzniku zhoubného nádoru tohoto orgánu,“ uvedl vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ Tomáš Pruša.
Nedávné kontroly například odhalily nadlimitní množství aflatoxinu B1 ve výrobcích určených pro kojence a malé děti. Rizikový výrobek zachytil evropský Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva. „U tohoto ovocného pyré v kapsičkách, určeného pro výživu dětí, Státní zdravotní ústav provedl hodnocení zdravotního rizika pro aflatoxin B1 a potvrdil odborné důvody opatření, která byla přijata na ochranu veřejného zdraví,“ uvedl Pruša.
