Článek
Nedávná zpráva Světové banky, Evropské komise a Organizace spojených národů odhadla přímé škody na 141,6 miliardy eur (3,6 bilionu Kč), když za nejpostiženější sektory ukrajinské ekonomiky označila stavebnictví, dopravu, průmysl a obchod, energetiku a zemědělství.
Zpráva dále tvrdí, že zničena nebo poškozena byla v důsledku války až desetina všech budov v zemi. Odhadované náklady na poválečnou obnovu Ukrajiny pro následujících deset let vzrostly za rok téměř o pětinu na 452,8 miliardy eur (11,5 bilionu Kč). Jen letos má země na rekonstrukci zejména budov či infrastruktury potřebovat 14 miliard eur.
Německo mění oficiální označení Kyjeva. Nebude vycházet z ruštiny
Kvůli ruské invazi z Ukrajiny uprchly miliony lidí. Města a infrastrukturu poničilo bombardování, narušené jsou dodavatelské řetězce i vývoz ukrajinského zboží. Premiér Denys Šmyhal před pár dny prohlásil, že Ukrajina kvůli ruské agresi přišla o 30 procent své ekonomiky, asi pětinu svého území a 3,5 milionu pracovních míst.
Bez finanční, vojenské a obchodní podpory, což je zejména bezcelní dohoda s Evropskou unií, se Ukrajina nyní neobejde. V posledních dvou letech obdržela od západních spojenců více než 73 miliard dolarů (1,7 bilionu Kč).
Ukrajinská ekonomika má letos podle odhadů tamního ministerstva hospodářství vzrůst o 4,6 procenta, když loni se ukrajinský hrubý domácí produkt zvýšil o pět procent. V roce 2022 se ovšem HDP propadl o 28,8 procenta.
K letošnímu růstu má podle ministryně hospodářství Julije Svyrydenkové přispět zvýšení domácí spotřeby díky návratu části Ukrajinců domů a plánovaný rozvoj obranného průmyslu.
Ukrajinci podle Svyrydenkové potřebují reformy, které zemi povedou k větší soběstačnosti. „Čím více výrobků budeme vyrábět doma, tím stabilnější bude ukrajinská ekonomika,“ prohlásila.
Z exportních odvětví válka poškodila zejména ocelářství, zemědělské produkty z Ukrajiny do světa dál míří. Země loni podle Svyrydenkové sklidila 80 milionů tun obilí a olejnin. Růst zaznamenal výrobní sektor, protože podniky přeorientovaly svou výrobu na vojenské potřeby.
Nespolehlivá data
Jak ale upozorňuje ekonom České spořitelny Michal Skořepa, na statistiky o vývoji ukrajinské i ruské ekonomiky se dá jen těžko spolehnout. „A to jak z důvodů odborných a technických, tak vzhledem k podezření na možnou propagandistickou manipulaci a také na nárůst stínové ruské ekonomiky vyhýbající se sankcím,“ uvedl.
„Bonmot, že první obětí války je pravda, se nepochybně týká i ekonomických dat,“ dodal ekonom.
Ani podle dalších analytiků nelze v případě válečné ekonomiky brát třeba údaj o hrubém domácím produktu příliš vážně. „Například nově vyrobený tank sice statisticky zvyšuje HDP, ovšem nijak nezlepšuje životní úroveň obyvatel dotyčné země,“ podotkl ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Z vnějšího pohledu se nicméně zdá, že oběma ekonomikám se daří lépe, než by se v dané situaci dalo čekat. „Ukrajině pomáhají například úlevy na poli celních bariér při prodeji produkce do Evropy, zatímco Rusko se drží v kondici díky zvýšenému obchodu s Čínou, Indií a dalšími zeměmi, které se neúčastní sankcí, a tím pádem na válce naopak profitují,“ podotkl Skořepa.
Poté co Rusko ztratilo většinu západních trhů, přesměrovalo export fosilních paliv hlavně do těchto zemí. Ty ale jsou v případě plynu zlomkem dřívějších odbytů v Evropě, takže státní Gazprom těží méně, odvrací ztráty a škrtá výdaje na investice, zatímco ropa se prodává často pokoutně a pod cenou.
Mezinárodní měnový fond odhaduje, že ruská ekonomika letos vykáže růst o 2,6 procenta. Loni rostla o tři procenta, o rok dříve o 1,2 procenta klesla. Pro příští rok se očekává zpomalení růstu na 1,1 procenta.
Krátkodobý hospodářský růst v Rusku teď podporují rozsáhlé vojenské výdaje, zatímco dlouhodobější vyhlídky ruské ekonomiky jsou pochmurné i kvůli omezenému přístupu k technologiím v důsledku západních sankcí.
Dalším problémem pro Rusko je i značný nedostatek pracovní síly – statisíce lidí odešly na frontu, kde velká část zemřela nebo byla zraněna, a další statisíce zejména mladých a často vysoce kvalifikovaných pracovníků ze země uprchly.
Kumulovaná inflace za dva roky konfliktu činí v Rusku přes 27 procent a ruská centrální banka proto drží úrokovou sazbu na 16 procentech.
Válka snížila blahobyt i v Česku
Válečný konflikt na evropském kontinentu otřásl ekonomickou důvěrou českých domácností, což v kombinaci s rozdmýchanou vysokou inflací omezilo spotřebu. Státní rozpočet pak vydal desítky miliard na podporu ukrajinských uprchlíků a napadené Ukrajiny a postupné navyšování investic do obrany a energetické infrastruktury. Ačkoliv peníze na uprchlíky se Česku vracejí v daních a útratách Ukrajinců.
Zavedené ekonomické sankce vůči Rusku navíc fungují jako dvousečná zbraň a způsobují hospodářské škody i Česku. Ať už jde o konec levnějších dodávek energií, ztrátu ruského trhu pro řadu tuzemských firem či úbytek ruských turistů.
„V souhrnu mohla válka na Ukrajině v uplynulých dvou letech snižovat HDP průměrné evropské ekonomiky o zhruba jedno až dvě procenta, přičemž s trochou zjednodušení lze říci, že západní země byly zasaženy podprůměrně, východní pak nadprůměrně. Bohužel Česko patří k zemím zasaženým vůbec nejhůře, a to ve všech ohledech,“ uvedl analytik Cyrrusu Vít Hradil.
Klíčovým dopadem na českou ekonomiku bylo zdražení energií, což přiživilo inflaci a výrazně postihlo zejména energeticky náročná odvětví průmyslu, ale i rozpočty domácností.
„Hlavní vlna zdražování je sice už za námi, nicméně ceny energií jsou nadále nad úrovněmi, na které si naše ekonomika přivykla v letech před invazí,“ podotkl ekonom Michal Skořepa z České spořitelny.
Dodal, že nemalé jsou i výdaje státního rozpočtu na podporu Ukrajiny, investice do jiných tras pro dovoz zemního plynu a ropy a zvyšování obranyschopnosti. „Kdyby nebylo ruské invaze, mohla by dnešní a budoucí daňová zátěž být nižší, takže poplatníci by měli víc peněz na své útraty, a blahobyt by byl o to vyšší,“ doplnil Skořepa.