Hlavní obsah

Nová Trumpova cla prohlubují globální obchodní válku

4:58
4:58

Poslechněte si tento článek

Americká cla na dovoz zahraničního zboží jsou nejvyšší za poslední století. Nové celní poplatky, které americký prezident Donald Trump označuje za reciproční, zasáhly mnoho zemí. Vysokou sazbou Washington od čtvrtka zatížil třeba dovozy ze Švýcarska nebo Tchaj-wanu, zatímco Evropské unii, Japonsku či Jižní Koreji se podařilo vyjednat nižší obecné 15procentní clo. Podle britského deníku The Financial Times Trump zahájil „novou éru obchodní rivality“.

Článek

„Tohle je velká věc v tom smyslu, že existují nová oficiální cla,“ citoval list Teda Murphyho, obchodního právníka ze Sidley Austin ve Washingtonu. „Je to velká věc, protože tato cla všechno převrátila naruby. Toto je úsvit nového obchodního řádu a konec starého řádu.“

„Žijeme v novém světě. I pro obchodní nadšence je složitost této situace naprosto šílená,“ podotkl vedoucí pracovník Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii Chad Bown.

Jak The Financial Times upozornily, k eskalaci ve světových obchodních vztazích došlo navzdory „zběsilému lobbování“ vlád, aby se vyhnuly clům, která jsou hnací silou Trumpovy ekonomické agendy, a to v době, kdy uplynula sedmidenní lhůta od prezidentova oznámení nejnovější verze celního režimu v minulém týdnu.

Švýcarská prezidentka Karin Keller-Sutterová ve středu odletěla zklamaně domů z Washingtonu poté, co se jí nepodařilo při posledním pokusu vyhnout se jednomu z nejpřísnějších cel Trumpa. Ten na alpský národ, který je významným vývozcem léčiv, drahých kovů, hodinek či čokolády, uvalil clo ve výši 39 procent, což je jedno z nejvyšších mezi rozvinutými zeměmi.

Se snahou snížit nové 20procentní clo neuspěl ani Tchaj-wan, klíčový světový vývozce chipů.

Všichni teď čekají na to, jaká cla budou nakonec uplatňována mezi USA a Čínou. Obchodní příměří mezi nimi končí 12. srpna. V devadesátidenní lhůtě, která skončí tímto datem, platí americká cla na čínské výrobky ve výši 30 procent, zatímco čínská cla na americké výrobky činí deset procent.

Trump ve středu řekl, že očekává, že USA vyberou na clech stovky miliard dolarů, aniž by uvedl konkrétnější odhad výnosu, napsala agentura AP. Později v příspěvku na síti Truth Social psal o výnosu v miliardách dolarů. Již dříve prezident tvrdil, že si od cel slibuje také zvýšení investic ve Spojených státech a posílení ekonomického růstu.

Už od 1. srpna Trump navýšil celní sazbu na část kanadského dovozu na 35 procent. S Mexikem však prodloužil lhůtu na další jednání o obchodních vztazích o 90 dnů. Cílem je dosáhnout nové obchodní dohody. Mezitím bude dál platit 25procentní clo na dovoz části mexického zboží.

Chystá další na léčiva či čipy

Trump už také ohlásil, že brzy oznámí další cla na léčiva, spotřební elektroniku a další odvětví, která jsou z recipročních cel vyňata. Ve středu naznačil, že na dovoz čipů uvalí clo ve výši 100 procent, ačkoli neuvedl kdy, a také připomněl možnost výjimek pro společnosti investující v USA.

Reciproční režim vstoupil ve čtvrtek v platnost jen několik hodin poté, co USA zvýšily nadcházející cla na Indii, aby ji potrestaly za nákup ruské ropy. „To ukazuje, že Trump je i nadále připraven využít svou obchodní válku k dosažení geopolitických cílů,“ poznamenaly The Financial Times.

Celní režim ze 7. srpna je letos již druhým případem, kdy Trump nařídil americkým celním orgánům uplatnit rozsáhlá reciproční cla na dovozy z desítek zemí. První plošné dovozní poplatky oznámil už začátkem dubna, poté je částečně pozastavil.

Ačkoli jsou Trumpova nejnovější reciproční cla většinou nižší než ta, která oznámil v jím pojmenovaném „Dni osvobození“ 2. dubna - například v případě EU dosahovala americká plošná cla před jejich pozastavením nejdříve 20 procent, poté měla být zvýšena na 30 procent, aby ve výsledku začala teď pro Evropu platit „jen“ 15procetní - americké celní sazby se nyní dostaly na nejvyšší úroveň za několik desetiletí.

Mezi USA a EU má ale u některých strategických produktů, jako jsou letadla nebo vybrané chemikálie, výhledově platit nulové clo, a to jak při dovozu do USA, tak v opačném směru. Přesný seznam konkrétního zboží, na něž budou Evropská unie a Spojené státy vzájemně uplatňovat nulovou sazbu, obě strany stále dojednávají. Má být součástí výsledné obchodní dohody, již mají představitelé USA a EU teprve podepsat.

EU kvůli tomu odložila připravená protiopatření, která se měla týkat amerického zboží v celkové hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč) a která měla být reakcí na americká cla na hliník a ocel. Na celní zátěži amerického dovozu do EU se tak v tuto chvíli nic nemění.

Americký deník The Wall Street Journal ve čtvrtek podotkl, že obchodní partneři USA, i ti s již uzavřenými dohodami, nadále usilují o výjimky z nových amerických cel ve snaze zmírnit jejich dopad na své ekonomiky.

Navzdory obchodním dohodám tak EU a země jako Japonsko a Jižní Korea stále jednají o dalším zmírnění obchodních bariér. „Nejistota ohledně přístupu na americký trh se přitom zvyšuje, což ovlivňuje investice podniků, nábor zaměstnanců a ceny,“ upozornil list.

Výběr článků

Načítám