Článek
Podle kontrolorů obě ministerstva vyčlenila z evropských a státních peněz na energetické úspory ve sledovaném období 12,9 miliardy korun, vyplatila ale jen 3,9 miliardy. „To se odrazilo i na nízkých hodnotách energetických úspor, kterých oba programy dosáhly,“ uvedli kontroloři.
Podle nich důvodem, proč se u programů zaměřených na energetické úspory u bytových domů nedosáhlo plánovaných úspor, bylo mimo jiné to, že začaly se zpožděním a žadatelé o ně měli malý zájem. Konkrétně u programu Nová zelená úsporám to bylo kvůli nízké dotaci.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) v reakci na zjištění NKÚ pro ČTK uvedla, že z IROP bylo v daném období podpořeno evropskými dotacemi přes 3000 projektů na zateplení domů, rozděleno téměř osm miliard korun a více než 80 000 domácností docílilo snížené spotřeby energie. Nevyužité peníze se podle ní vracet nebudou, v souladu s pravidly byly přesunuty na rozvoj mateřských škol nebo digitalizaci stavebního řízení.
Dotace na sociální služby více lůžek nepřinesly, konstatoval NKÚ
Podle zjištění kontrolorů, ministerstvo pro místní rozvoj ale nevybíralo projekty k podpoře dle jejich efektivnosti a nehodnotilo je podle toho, jaký vykazovaly poměr mezi očekávanými úsporami energie a náklady. U IROP byla i dlouhá a náročná administrace projektů, schvalování trvalo v průměru 104 dnů, doplnil NKÚ.
Ministerstvo životního prostředí pak u Nové zelené úsporám nenastavilo pro příjemce pravidla výběru dodavatelů, jen je zavázalo k dodržování zákona. Jak příjemci při výběru dodavatelů postupovali, ale úřad podle zjištění NKÚ nekontroloval. Nečinil tak podle něj ani Státní fond životního prostředí, který pro ministerstvo administraci projektů zajišťoval.
NKÚ: Stát dává miliardy na zlepšení vody. Zhoršila se
