Nizozemsko omezuje připojení nových fotovoltaik, nestíhá rychlý rozvoj

Sdružení nizozemských provozovatelů sítí Netbeheer Nederland uvádí, že na síťové připojení čeká přes 11 900 podniků, veřejné budovy jako nemocnice a hasičské stanice a tisíce nových domů.

Nizozemští úředníci a firmy si stěžují, že dlouhé čekací lhůty brzdí ekonomický růst a mohou přimět podniky přehodnotit investiční plány. Přestože se investuje do nových kabelů a rozvoden, v některých regionech budou podle provozovatelů sítí nové kapacity k dispozici až zhruba za deset let.

„Situace v Nizozemsku palčivě ukázala problém, který vzniká v celé Evropě a trochu hrozí i v Česku. Investiční podpora do zdrojů v rámci přechodu ke Green Dealu a podpory obnovitelných zdrojů byla až nepřiměřeně silná ve srovnání s péčí, která se věnovala sítím,“ řekl Novinkám analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

„Úzká hrdla jsou i v jiných zemích,“ uvedla vedoucí týmu pro elektroenergetiku v bruselské energetické neziskovce RAP Zsuzsanna Pató. Ostatní státy by podle ní měly nizozemský příklad považovat za jasné varování.

Nizozemsko patří v Evropě k zemím, které nejrychleji elektrifikují klíčové části ekonomiky mimo jiné proto, že v roce 2023 ukončilo těžbu na svém obřím pevninském ložisku zemního plynu Groningen. Fotovoltaiky na střechách má v současnosti přes 2,6 milionu nizozemských domácností.

„Nizozemsko je klasickým případem rychlého a silného solárního boomu. Může se v uvozovkách pyšnit tím, že je, co se týče podílu solární energie na výrobě, letos evropským rekordmanem. Ale zdaleka to není země, kde by sluneční osvit byl rekordní,“ doplnil Gavor.

Investice do fotovoltaiky se podle něj provádí relativně snadno, ze všech typů obnovitelných zdrojů je u ní navíc nejmenší odpor veřejnosti, je široce akceptovaná.

„Navíc malá fotovoltaika se staví do roka, velká do dvou let. Ale investice do přenosových a distribučních sítí pořád ve většině zemí Evropy mají desetileté lhůty. My ještě zdaleka nejsme tak ohroženi jako Nizozemci, ale už vidíme, že se nám začíná zahlcovat distribuční soustava. Vidíme, že je třeba posílit sítě a ukládání elektřiny, abychom se za pět let nedostali do stejné situace,“ varoval.

Nizozemsko bylo tak dlouho zvyklé spoléhat na vlastní plyn, že modernizace elektrické soustavy nedržely krok, uvedl národní provozovatel přenosové soustavy Tennet. Aby bylo možné potřebnou kapacitu sítě vybudovat, nizozemská vláda odhaduje, že do roku 2040 bude nutné investovat zhruba 200 miliard eur (asi pět bilionů korun) do vedení a nových rozvoden. Část lze pokrýt prodejem německé části sítě Tennetu soukromým investorům za asi 20 miliard eur (500 miliard Kč), zbytek se má postupně zaplatit z kapes spotřebitelů.

Nizozemsko už kvůli problémům se sítí patří k zemím s nejvyšší cenou elektřiny v západní Evropě. Podle dat think-tanku Ember jsou ceny letos v průměru asi o 30 eur (750 Kč) za megawatthodinu vyšší než ve Francii.

Aby bylo možné investice pokrýt, platby domácností a firem za distribuci porostou příštích devět let každoročně o čtyři až pět procent.

Pro uvolnění kapacity začali Tennet a regionální provozovatelé sítí nabízet domácnostem smlouvy se slevou za odběr mimo špičku, například mezi jedenáctou a patnáctou hodinou, a další flexibilní produkty, v nichž zákazníci platí za elektřinu v časových blocích. Od dubna mohou dodavatelé nabídnout velkým průmyslovým odběratelům kontrakty, které jim úplně zakazují čerpat elektřinu v nejzatíženějších hodinách výměnou za nižší tarify.

Rostou také obavy, že pokud fronty na připojení přetrvají, regiony přijdou o investice.

„Všechno jde na elektřinu a elektrická infrastruktura musí masivně růst všude,“ řekl starosta Eindhovenu Jeroen Dijsselbloem. Okolní region Brainport na jihu Nizozemska už podle něj o investice přišel, protože musel elektřinu přidělovat.

Oblast je přitom domovem technologického uskupení vedeného firmou ASML, výrobcem nejpokročilejších strojů pro čipový průmysl na světě. Podle údajů Tennetu se ale v regionu neobjeví žádná významná nová síťová kapacita dříve než v roce 2027.

„Potřebujeme víc než sto středně velkých rozvoden a čtyři tisíce malých,“ dodal Dijsselbloem. Podle Netbeheer Nederland navíc síťovým společnostem chybí téměř třicet tisíc techniků potřebných pro instalaci potřebné infrastruktury.

Podobné potíže přitom začínají mít také Velká Británie nebo Německo.