Neslušnost firem komplikuje hledání práce. Většině uchazečů vůbec neodpoví

Vyplývá to ze simulace, kterou provedla společnost Workify. Rozeslala tisíc odpovědí s životopisy na tisíc pracovních inzerátů. „Z hlediska nabízených pozic se přitom jednalo o celé spektrum od kuchařek po inženýry,“ řekl její ředitel Martin Miko, jenž výsledky představil na kulatém stole České inovační platformy.

Firma přitom pro lepší porovnání rozdělila modelové „kandidáty“ do několika skupin. Tou základní byl ideální kandidát, který přesně pasoval na inzerovanou pozici. Životopis byl psán přesně na míru inzerátu.

Druhým typem byl kandidát, který se hodil tak půl na půl. Neodpovídal sice přesně pozici, ale i tak by ho stálo za to pozvat k pohovoru. Jeho životopis byl univerzální. Třetí typ kandidáta vůbec neodpovídal inzerátu, v životopise byly uvedeny dovednosti, jež se míjely s požadavky.

Kromě toho byly testovací odpovědi rozdělené i podle pohlaví a věku, kdy se simulace pracovního trhu prováděla u věkových kategorií 18 až 29, 30 až 49 a padesát a více let. Rozeslané životopisy společnost Workify vyhodnocovala po třiceti dnech, přičemž jako zpětnou reakci brala například i žádosti o doplnění životopisu a podobně.

„Celkem 58 procent odpovědí zůstalo bez jakékoliv reakce,“ konstatoval Miko. U ideálních kandidátů se na odpověď čekalo marně ve 47 procentech případů, u druhé skupiny to bylo 62 procent a v případě nevhodných kandidátů nepřišla žádná reakce na 66 procent odpovědí.

Nejvyšší míra takzvaného ghostingu se podle Mika projevila u kandidátů nad padesát let. Více byly také diskriminovány ženy. „Modelace dopadů ukázala, že v Česku se ignorování ze strany firem týká až 553 tisíc uchazečů ročně,“ propočetl.

Mezi důvody, proč firmy ignorují odpovědi uchazečů, zařadil například přetíženost těch, kdo ve firmách mají nábory na starosti, jejich vyhoření či to, že jim včas a řádně nereagují manažeři v jejich firmách.

Podle Zoltána Lévaie, který má na starosti oddělení lidských zdrojů v pojišťovně Direct Group, ale za tím stojí i minulé zkušenosti personalistů. „Tyto neomluvitelné chyby firem pramení i z toho, že si firmy zvykly, že ony byly těmi, kdo si vybírají,“ míní.

K tomu ale existují i situace, jež by nazval ghostovací pozice. „Některé firmy inzerují nabídku míst, aby vypadaly, že rostou, ale reálně nikoho nehledají,“ podotkl.

Podle průzkumu, který provedla společnost StartupJobs, hledá v současnosti nové místo nebo o něm uvažuje 78 procent zaměstnanců. Určitý zlom podle něj přišel po roce 2022. Do té doby na jednu pozici reagovalo šest až sedm lidí, nyní je jich 24.

„Pozice rychle mizí. My jsme například hledali programátora a do šesti dnů jsme kvůli počtu uchazečů museli nabídku stáhnout,“ potvrdil ředitel StartupJobs Filip Mikschik.

Současně jsou ale podle něj uchazeči o místo náročnější. Mezi nejžádanější benefity patří časová flexibilita a možnost práce odkudkoliv, zatímco tradičnější výhody, jako jsou finanční benefity, více dovolené či možnost vzdělávání, ustupují do pozadí.