Článek
Celkem totiž měli podle Bankovního a Nebankovního registru klientských informací na konci prvního pololetí úvěry ve výši 3,8 bilionu korun. To je meziročně o 370,3 miliardy, tedy o 10,8 procenta více.
Z toho krátkodobé, spotřebitelské úvěry činily „pouhých“ 645 miliard. Dlouhodobé úvěry na bydlení, tedy ty hypoteční a ze stavebního spoření, byly ve výši 3,16 bilionu korun.
„Objem dluhu na bydlení se za první polovinu roku se zvýšil o 172 miliard korun. Zároveň ale klesá počet lidí, kteří je mají. Oproti situaci na konci června před pěti lety se jejich počet snížil o zhruba 57 tisíc,“ uvedla Lenka Novotná, ředitelka Bankovního registru klientských informací. Do objemu úvěrů na bydlení se tak promítají rostoucí ceny nemovitostí i refinancování tříletých a pětiletých fixací z let, kdy byly nízké úrokové sazby.
S růstem dluhu na bydlení se podle Novotné zvyšuje i objem nesplácených hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Na konci loňského roku začal poprvé od roku 2015 růst a na konci druhého čtvrtletí dosáhl 4,72 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst o šest procent.
Ohrožených spotřebitelských úvěrů bylo na konci června za 29 miliard, tedy o necelých devět procent více.
Spotřebitelské úvěry komplikují situaci
Nejpočetnější skupinou klientů s dluhem na bydlení jsou lidé ve věku 35 až 44 let. Momentálně dluží 1,36 bilionu, o jedenáct procent více než před rokem. To představuje více než dvě pětiny celkového dluhu na bydlení.
„Tato věková skupina lidí v produktivním věku je sice nejméně riziková, v posledních letech u ní ale roste objem krátkodobých úvěrů. Ve druhém čtvrtletí dosáhl 177 miliard korun, což je meziroční růst o více než desetinu,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
U dlužníků v tomto věku se zároveň zhoršuje platební morálka. Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se u nich ze všech věkových skupin nejvýrazněji zvýšil objem nespláceného dluhu na bydlení. Na konci června byl meziročně o sedmnáct procent vyšší a dosáhl 1,6 miliardy korun, což je zhruba třetina z celého objemu nesplácených hypoték a úvěrů ze stavebního spoření.
„Stejně jako u dluhu na bydlení se u dlužníků ve věkové skupině 35 až 44 let nejvíce zvýšil objem nespláceného dluhu na spotřebu. Oproti druhému čtvrtletí loňského roku vzrostl o třináct procent na 7,8 miliardy korun. Obdobně jako u dluhu na bydlení je to nejvyšší objem ze všech věkových kategorií,“ doplnil Rajl s tím, že zároveň v této skupině přibylo více než tisíc klientů bank a nebankovních institucí, kteří nezvládali dluh na spotřebu splácet. Celkem jich bylo 41 544.
