Článek
Asociace občanských poraden tak v prvním čtvrtletí letošního roku řešila v této oblasti více než 11 500 dotazů ze strany dlužníků. To je o 4100, tedy o 56 procent více než loni ve stejném období. Další dotazy pak směřovaly na pomoc s dávkami, bydlením či s rodinnými problémy.
Nejvýrazněji v dluhové problematice přibylo lidí, kteří chtějí vstoupit do oddlužení, protože se zmírnily podmínky insolvencí. Od října loňského roku se zkrátila doba oddlužení z pěti na tři roky pro všechny žadatele z řad fyzických osob. Do té doby kratší termín měli pouze senioři, lidé ve druhém nebo třetím stupni invalidity a ti s dluhy z dětství. Osvobození od zbývajících dluhů pak po skončení insolvence není podmíněno splacením třiceti procent závazků.
„Lidi ale chtějí poradit například s exekucemi, více se chodí radit, co se týká jejich rodinného rozpočtu,“ řekl předseda asociace Hynek Kalvoda. „Více lidí má za poslední půlrok přibývající finanční náklady kvůli tomu, že se zvyšují jejich náklady na služby a bydlení. Ty jim často poměrně výrazně rostou. A s tím je spojená i jejich neschopnost umořovat dluhy,“ dodal.
Na horšící se schopnost lidí splácet dluhy poukázala například i inkasní agentura EOS KSI ČR. Dluhy, jež jí banky a nebankovní společnosti předaly, hradila ještě v roce 2022 téměř polovina dlužníků. Za první letošní pololetí ale přislíbenou splátku uhradilo o 7,3 procenta méně. Propad byl znát už loni.
„Průběžné výsledky letošního roku ukazují na mírné zhoršení inkasní výkonnosti, které je v souladu s celkovým ekonomickým vývojem,“ uvedl manažer agentury Jakub Novotný.
Meziročně podle něj poklesla i průměrná inkasovaná částka. „Od dlužníků stále častěji slyšíme, že nemají volné peníze a nejsou schopni je zajistit ani ve svém okolí. Potýkají se s poklesem reálných příjmů z předchozích let, zůstávají zdrženliví. Zvlášť v případě nízkopříjmových domácností, které tvoří významnou část naší klientely, postupně dochází k vyčerpání finančních rezerv,“ dodal Novotný.
Potíže s mikropůjčkami
S převisem poptávky ze strany klientů se potýkají rovněž poradny Člověka v tísni. „Primárně se sedmdesát procent všeho, co řešíme, týká neplatných úvěrů. Například toho, že nebylo posouzena schopnost těch lidí je splácet nebo dostali nemravný úrok. Přicházejí tak za námi lidé, kteří mají takzvané mikropůjčky, tedy půjčky na nižší částky a kratší dobu splácení, a nezvládají je umořovat,“ řekl Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství organizace Člověk v tísni.
Nemravnými úroky míní vyšší částky, než vycházejí z ustálené judikatury soudů. Tedy například ty, které mají roční úrokovou sazbu vyšší než čtyřicet procent.
Člověk v tísni dlužníkům radí, aby úvěrové firmě podali návrh na smír. „Jenom během jednoho měsíce jsme těch návrhů vygenerovali přes tisíc. Poskytovatelé půjček na to většinou přistupují až na pár výjimek, které to nechají dojít až k finančnímu arbitrovi nebo k soudu,“ konstatoval Hůle.
„Pokud například poskytovatel půjčky neposoudil schopnost člověka splácet, tak je smlouva neplatná a lidé musejí vracet jen půjčenou částku,“ dodal.
