Pětina lidí si stále nechává vyplácet důchody hotově

„Více než polovina lidí si důchody v hotovosti přebírá na své adrese, ostatní na poštách,“ řekl Novinkám mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

Česká správa sociálního zabezpečení odeslala letos v březnu k výplatě celkem 2 825 005 důchodů. Z toho v hotovosti jich bylo vyplaceno 490 569, to znamená 17 procent.

„Jejich počet logicky klesá s tím, že lidé, kteří dnes jdou do důchodu, mají bankovní účty a jsou zvyklí pracovat s online platbami,“ poznamenal Vitík.

Ještě na začátku roku činil podíl důchodů v hotovosti 18 procent a například před sedmi lety 36 procent. Statistika zahrnuje veškeré důchody, tedy starobní, invalidní i pozůstalostní. Ty starobní ale tvoří skoro 90 procent. Občas sociální správa vyplácí důchody přímo domovům seniorů. To se aktuálně týká zhruba 20 tisíc důchodů.

Přitom poplatek, který si Česká pošta strhává při výplatě důchodů v hotovosti, už není zanedbatelný. Od února se opět zvýšil, tentokrát více než dvojnásobně na 78 korun, a dá se předpokládat, že to podobně jako u dopisů není poslední zdražení této služby.

„Všem klientům doporučujeme zvážit možnost změny způsobu výplaty důchodových dávek na bankovní účet. Tento způsob je nejen levnější, ale také pohodlnější a bezpečný,“ řekla k tomu mluvčí sociální správy Jitka Drmolová.

Žádné zrušení výplat důchodů prostřednictvím pošty ale sociální správa neplánuje. Mluvčí Vitík doplnil, že zatímco Česká pošta plánuje v budoucnu doručovat dopisy do výdejních boxů, u důchodů o tomto neuvažuje.

Poplatek se navíc nevztahuje na penzisty, jimž byl důchod přiznán před rokem 2010. Těm je dnes nejčastěji přes 80 let.

Důvody, proč lidé dávají přednost výplatě v hotovosti, mohou být různé. „Nejbližší bankomat na sídlišti v Chomutově je v takovém místě, že se tam můj pětaosmdesátiletý otec bál pro peníze chodit. I proto je radši, když mu důchod nosí pošťačka,“ popsal Petr Pšenička z Chomutova, který pracuje v Praze.

Někteří berou návštěvu pošty jako určitý rituál, kdy potkají známé, převezmou důchod a rovnou i vyřídí platby.

Zatímco v Česku nemá bankovní účet skoro pět procent populace starší patnácti let, v sousedním Německu či Rakousku to loni podle údajů Světového institutu spořitelen a bankovních skupin byly pouhé desetiny procenta lidí, v Dánsku ještě méně. Může to souviset i s tím, že v Česku je proti těmto zemím složitější zřídit účet pro osoby bez trvalého bydliště či účet chráněný proti exekucím.

Například v Estonsku je bez účtu méně než procento lidí. Důchod hotově vyplatí jen na zvláštní žádost tomu, kdo se obtížně pohybuje nebo žije v řídce osídlené oblasti.

Naopak rozšířenější jsou výplaty důchodů hotovostně na Slovensku a v zemích východního bloku jako Rumunsko a Bulharsko.