Článek
Nejsilnější vládní uskupení CDU/CSU přitom před volbami říkalo, že konec jaderných elektráren považuje za chybu. Reicheová, která je členkou CDU, nicméně místo obnovy jaderné energetiky vyzvala spíše k urychlení budování nových plynových elektráren.
Německo přitom dříve deklarovalo, že hodlá snižovat emise skleníkových plynů a sázet na obnovitelné zdroje. Ty jsou ale příliš nákladné a země bojuje s vysokými cenami elektřiny a výkyvy ve výrobě, které musela řešit drahými nákupy elektřiny ze zahraničí.
Právě plynové elektrárny by měly tyto výpadky pokrýt. „Potřebujeme flexibilní plynové elektrárny, které by dodávaly proud, když nebude foukat vítr a svítit slunce,“ uvedla.
O odklonu od jádra rozhodla v květnu 2011 vláda kancléřky Angely Merkelové z CDU. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě z téhož roku. Poslední tři jaderné elektrárny odpojilo Německo od sítě v roce 2023.
V loňském roce Němci většinu elektřiny vyráběli z obnovitelných zdrojů. Ty stály za 60 procenty produkce. Reicheová, která před nástupem do vlády působila ve vedení dceřiné společnosti energetické firmy innogy, v této souvislosti řekla, že Německo se v současnosti na ochranu klimatu soustředí „skoro až příliš“. Obnovitelné zdroje je podle ní třeba využívat, ale „vždy musíme dbát na náklady“.
Ačkoli Německo návrat k jádru neplánuje, do energetického mixu celé Evropské unie podle Reicheové patří. Mezi státy v EU, které počítají ve svém energetickém mixu s jádrem, patří i Česko.
