Článek
„Můžeme se rozhodnout, že nemáme o jadernou energii zájem. Pak zůstáváme u plynu a stáváme se více závislými na jednom zdroji energie. Nebo můžeme říct, že nás tato technologie opět zajímá,“ citoval Reicheovou list The Financial Times.
Výroky Reicheové jsou dalším příspěvkem do sílící německé debaty o rozhodnutí, které učinila vláda kancléřky Angely Merkelové v roce 2011. Také Merkelová byla představitelkou Křesťanskodemokratické unie.
K postupnému zavření všech jaderných elektráren Německo přistoupilo v reakci na katastrofu v elektrárně v japonské Fukušimě. Proces odklonu od jádra pokračoval i poté, co křesťanské demokraty ve vládě vystřídala levice. Dokončil jej kabinet sociálnědemokratického premiéra Olafa Scholze v roce 2023.
Uzavření jaderných elektráren označil v uplynulých týdnech za chybu i současný kancléř Friedrich Merz (CDU). „Lituji toho, ale taková je realita a soustředíme se na energetickou politiku, kterou dnes máme,“ uvedl.
Německá debata o jádru ožívá v době, kdy kvůli válce na Blízkém východě rostou ceny plynu. Od vypuknutí konfliktu na konci února stouply o 60 procent.
Část evropských států se k jádru naopak přiklání jako k bezemisnímu zdroji. O rozšíření stávajících jaderných elektráren nebo budování nových uvažují například ve Francii, Švédsku nebo Polsku. Budovat jaderné zdroje chce i česká vláda.
