Článek
„Jako aliance mnoha předních podniků chceme ve spolupráci s politiky přispět k tomu, aby Německo a s ním Evropa opět rostly,“ řekl šéf Deutsche Bank Christian Sewing. Podle něj to může pomoci ke změně nálady ve společnosti. „Musíme nyní vyslat společnosti jasný signál, že se něco děje,“ dodal.
Kancléř Merz iniciativu ocenil. „Vysílají tak silný vzkaz směrem k mezinárodním podnikům, aby v Německu zase silněji investovaly,“ řekl.
Agentura Reuters podotkla, že není jasné, zda byly avizované investice už dříve v plánu, respektive jaká část z nich jsou nové závazky.
Po jednání Merz iniciativu označil za „jednu z největších investičních iniciativ“: „Jakou jsme v Německu za poslední roky viděli.“ Slíbil, že soukromé a státní investice budou doprovázet i strukturální reformy, které přijme jeho vláda. „Německo je zpět. Vyplatí se v Německu zase investovat,“ zdůraznil kancléř.
„Investičního summitu“ v berlínském kancléřství se kromě zástupců iniciativy Made for Germany a kancléře Merze zúčastnili také ministr financí Lars Klingbeil a ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová.
Šéf společnosti Siemens Roland Busch před jednáním vyzýval mimo jiné k tomu, aby se vláda intenzivněji zabývala nedostatkem pracovních sil. „Máme tu třeba velký potenciál u lidí, kteří mohou pracovat, ale ještě nesmějí,“ uvedl se zjevným odkazem na některé skupiny migrantů v Německu.
Tlačit chtějí podniky také na digitalizaci, kvůli níž Merz ve své vládě zřídil zvláštní ministerstvo.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. Mohou tak z případných investic jako dodavatelé těžit.
V prvním čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) Německa ve srovnání s předchozími třemi měsíci zvýšil o 0,4 procenta a německá ekonomika se tak vyhnula recesi.
Přední ekonomické instituty podle aktualizovaných výhledů očekávají, že letos německá ekonomika vykáže růst o 0,3 procenta a v příštím roce o 1,5 až 1,7 procenta. Tyto odhady zatím nezohledňují případné zavedení třicetiprocentních amerických cel. Do Spojených států míří zhruba deset procent německého exportu.
Strany Merzovy vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - se dohodly na vzniku zvláštního fondu na investice do infrastruktury, v němž má být 500 miliard eur (zhruba 12,5 bilionu Kč) a který bude financován po dobu 12 let z půjček. Peníze mají putovat na opravy silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i škol, školek a nemocnic. Pětina by měla být investována do klimatických opatření, další pětinu mají obdržet spolkové země.
CDU/CSU a SPD se dohodly také na reformě takzvané dluhové brzdy - ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Cílem bylo především zajistit dostatek peněz na obranné výdaje. Německo podle plánu do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP, už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.
