Článek
„Začínám mít docela starost ohledně budoucnosti,“ řekla listu The Financial Times za podmínky, že nezveřejní její celé jméno.
Valeriina zkušenost je stále typičtější. Téměř dvě desetiletí se Berlín mohl chlubit jedním z nejsilnějších trhů práce v eurozóně. Poptávka po automobilech a strojích podporovala exportní průmysl, do země přicházeli kvalifikovaní lidé z celé EU a nezaměstnanost klesala. Německo je největší evropskou ekonomikou a největším obchodním partnerem Česka – řada českých firem je na výkonu německého hospodářství přímo závislá.
Jenže hlad po pracovnících je v zemi minulostí. Německá ekonomika trpí po několika letech stagnace a propadu průmyslové výroby, způsobených částečně čínskou konkurencí. „Zlatá dekáda let 2009 až 2019, která byla typická silnou tvorbou pracovních míst a klesající nezaměstnaností, je u konce,“ řekl Holger Schäfer, expert na trh práce z Německého ekonomického institutu IW.
V prvním čtvrtletí letošního roku rostla německá ekonomika jen o 0,3 procenta. V době slabšího růstu by firmy rády propouštěly, kvůli německým zákonům je to ale nákladné a složité. Raději proto omezují nové nábory a čekají, až lidé přirozeně odejdou do penze. Mladí přitom na uvolněná místa nastoupit nemohou, protože jich jednoduše nevzniká dost.
Na nezaměstnanost nejvíce doplácejí mladí. V loňském roce byl počet inzerovaných startovních pozic o 42 procent nižší než pětiletý průměr, dokládají data pracovního portálu Stepstone.de. Mnoho mladých a dobře kvalifikovaných lidí má potíže najít práci a „uvízlo v jakémsi období čekání“, potvrdil Torsten Henzelmann z konzultační firmy Roland Berger.
Podmínky změnila umělá inteligence
Ekonomové upozorňují, že svou roli zřejmě hraje i umělá inteligence. Firmy rychle přijímají nástroje jako ChatGPT, které dokážou nahrazovat jednodušší a rutinní kancelářské práce – právě ty, které zastávají zaměstnanci na juniorních pozicích. Je ale příliš brzy hodnotit, jak velký vliv to celkově na nábory má. Jasné je, že juniorní pozice mizí rychleji než ty zkušenější.