Nejvíce si letos mzdově polepšili technici a lékárníci. Šéfové velkých firem berou průměrně 321 tisíc měsíčně

I meziroční růst průměrných mezd výrazně předstihl se 7,2 procenta platový sektor, kde výdělky rostly jen o 5,9 procenta.

Mzdu pobírají zaměstnanci v soukromém sektoru, plat mají lidé ve veřejné sféře, tedy ve státní správě, obcích a krajích či příspěvkových organizacích.

Čerstvé srovnání zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí na základě dat Informačního systému o průměrném výdělku.

Vývoj je podle hlavního analytika společnosti Citfin Miroslava Nováka daný hlavně postupem, který vláda Petra Fialy (ODS) zvolila vůči státním zaměstnancům. „Co dělá vláda, je v platové oblasti vůči zaměstnancům státu negativní,“ řekl. Otázka teď stojí nad vývojem od příštího ledna, vláda se s odbory dosud nedohodla.

„Osmdesát procent zaměstnanců soukromého sektoru pobíralo mzdy v rozpětí 24 592 až 85 768 korun za měsíc,“ uvedlo k vývoji v letošním roce ministerstvo. Ve státním a veřejném sektoru byl rozptyl mezi 30 518 a 71 275 korunami.

Pokud jde o to, komu rostl výdělek nejvíce, v soukromém sektoru jsou na prvním místě technici elektronici, kterým stoupl o téměř 19 procent. Mzdy se jim ale celkově zvedly „jen“ na něco přes 70 tisíc korun hrubého. Ve veřejném sektoru jsou první farmaceuti ve veřejných lékárnách. Meziročně si polepšili o 17,7 procenta na průměrných 96 441 korun hrubého.

V korunách, nikoliv percentuálně, si v soukromém sektoru nejvíce polepšili řídící letového provozu, kteří mají v průměru o 31 444 korun měsíčně více než před rokem. Celkově mají měsíčně 267 135 korun hrubého.

Hned za nimi následují se 24 478 korunami měsíčně navíc výrobní a investiční náměstci ve stavebnictví. Ti berou měsíčně průměrně 174 430 korun.

Ve státním a veřejném sektoru si se 14 482 korunami navíc drží své prvenství lékárenští farmaceuti následovaní lékaři radiology.

Příjmové dostihy mají i své poražené. V soukromých firmách si nejvíce pohoršili řídící pracovníci v projektování kromě oblasti stavebnictví, a to o 6,4 procenta. I tak ale mají téměř 112,5 tisíce hrubého měsíčně.

Ve státním a veřejném sektoru si nejvíce v poměru k platu pohoršili řídící pracovníci v sektoru zaměstnanosti, o 6,1 procenta na 65 585 korun. Prvenství drží i po přepočtu na souhrnnou částku v penězích.

V soukromém sektoru o nejvíce peněz, konkrétně o 7739 korun měsíčně, přišli již zmínění řídící pracovníci v projektování kromě oblasti stavebnictví.

Nejvyšší měsíční příjmy měli v letošním prvním pololetí s 320 813 korunami generální ředitelé velkých firem. Za nimi byli řídící letového provozu a bankovní makléři. Desetina nejlépe vydělávajících šéfů firem bere více než 643 tisíc měsíčně.

U státního sektoru to se 189 439 korunami byli primáři následovaní dalšími lékaři. Teprve na deváté místo se se 136 394 korunami dostali nejvyšší stání úředníci.