Článek
Důchodový věk je nyní v Česku zastropován na 65 letech. U mužů se věková hranice pro nástup na odpočinek každoročně posouvá o dva měsíce a u žen o čtyři.
Za každých 184 směn náročné práce se hranice důchodového věku automaticky sníží o jeden měsíc
Na 65 letech by se měla u všech sjednotit v polovině 30. let. Návrh MPSV, o kterém by měla vláda podle ministerstva rozhodnout do poloviny letošního roku, počítá s tím, že za každých 184 směn náročné práce se důchodový věk automaticky sníží o jeden měsíc. Tedy o jeden rok za 10 let práce v rizikové profesi. Celkem by pak měli tito lidé odcházet do penze až o pět let dříve.
Za vychované dítě bude od ledna pětistovka k důchodu navíc
Jde typicky o lidi pracující ve velkém hluku či ve vysoce prašném prostředí a obecně na místech, kde hrozí poškození zdraví – třeba i kvůli vibracím, teplu, chladu, zatěžování zraku, fyzické zátěži, chemikáliím a dalším rizikovým faktorům.
Zahrnuti i záchranáři
Dřívější odchod do penze by se tak měl týkat například dělníků v chemických výrobách, svářečů, brusičů či hutníků.
Vedle toho mají být zahrnuti i zdravotničtí záchranáři, tedy lékaři a řidiči záchranné služby, operátoři jejich středisek a také záchranáři Horské služby, sdělila Právu mluvčí MPSV Eva Davidová. Nárok na dřívější odchod do důchodu vznikne podle MPSV minimálně osmi až devíti tisícům lidí.
Válka na Ukrajině krátí lidem i úspory na stáří
„Primárním cílem je umožnit dřívější odchod do starobního důchodu pro ty pracovníky, kteří vykonávají velmi náročnou práci a nejsou ji schopni zastávat až do doby dosažení důchodového věku,“ uvedla Davidová.
Současné nastavení předčasných starobních důchodů v ČR sice dává pojištěncům, kteří splňují určité podmínky, možnost odejít z pracovního trhu dříve, ale je jim trvale snížena zásluhová část důchodu. Dříve do důchodu bez jeho krácení mohou nyní v Česku odcházet jen horníci, a to o sedm let.
O to, aby lidé z náročných profesí mohli chodit dříve do penze, usilovalo MPSV již v minulém volebním období za ministryně Jany Maláčové (ČSSD).
Ta však s návrhem narazila u koaličního hnutí ANO. Podle Maláčové se dřívější odchod do důchodu měl týkat lidí v kategoriích práce 3 a 4 podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví, celkem až 70 tisíců lidí.
Růst životního minima zvýší dávky i o tisíce
Nový návrh ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale počítá s tím, že dřívější odchod do penze se bude týkat pracovníků z profesí zařazených jen do čtvrté kategorie prací (jen loni to bylo podle ministerstva zdravotnictví asi 2100 osob) a vedle toho i zhruba 6500 záchranářů.
Maximálně ale o pět let
„Zdravotničtí záchranáři jsou prakticky permanentně vystaveni zvýšené psychické zátěži, stresu, proto jejich činnost považujeme za rizikovou, a to i s ohledem na skutečnost, že jsou jedinou ze základních složek Integrovaného záchranného systému, která nemá zvláštním zákonem stanovený nárok na výsluhový příspěvek,“ sdělila k tomu Davidová.
Snížení věku pro odchod do starobního důchodu má podle návrhu MPSV záviset na počtu směn odpracovaných v náročné profesi, a to v návaznosti na násobky 184 směn. Důchodový věk se však bude moci snížit maximálně o šedesát kalendářních měsíců čili pět let. „Zápočet směn bude možné provést zpětně, a to od roku 2001,“ doplnila Davidová.
Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla o desetinu bodu na 3,4 procenta
Návrh zákona počítá také s účastí zaměstnavatelů na financování nákladů na dřívější odchod do důchodu u zaměstnanců v náročných profesích, a to zvýšením sazby pojistného placeného zaměstnavateli na důchodové pojištění.
„Zvýšení bude mít postupný náběh – v prvním roce účinnosti půjde o 2 %, ve druhém o 3 %, ve třetím o 4 % a ve čtvrtém o cílových 5 % (tj. z 21,5 % na 26,5 %),“ doplnila Davidová. V návaznosti na navrhovaná pravidla snižování důchodového věku pak podle ní bude upravena i evidenční a oznamovací povinnost zaměstnavatelů.