Hlavní obsah

Na trhu s potravinami se nic nekalého neděje, zjistil antimonopolní úřad

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže, tedy ani zneužití dominantního postavení, ani náznak případných kartelových dohod. Předseda ÚOHS Petr Mlsna v úterý na tiskové konferenci uvedl, že trh reaguje na růst cen vstupů. Úřad tedy nedoporučuje zavedení cenové regulace.

Foto: Envato

Ilustrační foto

Článek

„Experimenty s cenovou regulací u potravin ukázaly, že ve výsledku vedou naopak v většímu růstu cen pro spotřebitele, protože dodavatelé dávají přednost vývozu před sycením domácího trhu,“ uvedl Mlsna.

Antimonopolní úřad se tvorbou cen u mléka, másla, vajec, mouky a kuřecího masa začal zabývat z vlastního rozhodnutí poté, co ceny potravin loni na podzim začaly rychle růst. Sledoval vývoj cen od roku 2018 s ohledem na pět zlomových dat, která mohla mít na růst cen vliv - jako byl začátek energetické krize nebo začátek války na Ukrajině. Ve zvláštním šetření se věnuje vývoji ceny cukru.

Úřad oslovil jako součást zjišťování více než 200 firem ze všech částí řetězce a přes 14 oborových svazů. Podle prezentovaných závěrů je u všech pěti komodit nejvyšší marže ve výrobně-obchodním řetězci na straně prvovýrobců, rostoucí ceny vstupů, tedy například energií nebo dopravy, ale do vlastní marže promítly všechny části řetězce.

Potraviny s nižší sazbou zřejmě nezlevní

Ekonomika

Ceny všech pěti komodit na trhu kopírovaly růst ceny základní suroviny.

U čtyř z pěti komodit má cesta produktu od výrobce či chovatele do maloobchodu tři stupně - prvovýrobu, zpracovatele a samotný maloobchod, u vajec jsou stupně pouze dva. Tam, kde má řetězec tři stupně, jako například u mléka, tak zákazník zaplatí v konečné ceně zvýšení energií třikrát.

Cena všech pěti komodit začala růst po vypuknutí války na Ukrajině, ovlivnil je růst energií, u kuřecího masa se projevil také vliv zdražení krmných směsí. ÚOHS zjistil, že směsi tvoří až 70 procent nákladů na chov kuřat.

„U kuřecího masa ovlivnila růst ceny pandemie ptačí chřipky, u ostatních komodit většina zástupců všech částí řetězce zdůvodňovala růst marží zdražením energií i dopravy v důsledku růstu cen pohonných hmot,“ uvedl místopředseda ÚOHS Petr Solský.

Podněty od Nekuly

Podnět na ÚOHS týkající se drahých potravin podal koncem února ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ten úřad tehdy požádal o prošetření zejména kvůli výraznému zdražení cukru na podzim loňského roku.

O měsíc později, tedy v březnu, pak ministerstvo zemědělství podalo na ÚOHS druhý podnět kvůli vysokým cenám vajec.

Kontroly cen potravin již provedly také Česká obchodní inspekce (ČOI) a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Podle mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého kontroly odhalily několik provinění, a to jak z pohledu porušení potravinového práva, tak porušení zákona o ochraně spotřebitele.

Drsný výsledek kontrol v obchodech: Hlodavci, jejich trus a plísně

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám